Téma brankáři bylo v minulých dnech v Šumperku hodně diskutované. Okolo maskovaných mužů se totiž nedávno odehrála řada událostí.

Nevytížený Martin Holík naskakoval v rámci střídavých startů za druholigovou Kopřivnici, jenže o víkendu se pak Drakům zranila jednička Vojtěch Mokry, když v úvodu sobotního duelu proti Sokolovu utrpěl otřes mozku.

Místo něho ale putoval do brány Richard Běhula, kterého vedení klubu získalo prakticky těsně před zápasem z odstoupivší Kadaně.

Chvíle Martina Holíka tak přišla až v derby na Hané, kde i díky jeho parádnímu výkonu urvali Draci alespoň bod za porážku 2:3 po nájezdech.

Do šumperské brány se znovu postavil po měsíci a půl, celkově potom potřetí a teprve podruhé naskočil od začátku jako gólman číslo jedna.

Jaké máte dojmy po zápase s Prostějovem?

Cítil jsem se dobře, jen škoda, že to pro nás nemělo vítězný konec. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem předtím mohl nastupovat ve druhé lize za Kopřivnici, takže jsem měl nějaký zápasový rytmus, což mi pomohlo. Navíc hned v úvodu na mě šlo docela dost střel a dostal jsem se díky tomu do tempa, zkrátka se rozchytal.

Návrat do brány Draků navíc přišel v atraktivním derby s Jestřáby, které znáte i z loňska coby hráč Přerova.

(úsměv) Já jsem paradoxně své první utkání za Přerov loni odchytal právě proti Prostějovu. A teď jsem měl možnost jej absolvovat i za Draky. Derby jsou vždycky fajn, moc mě baví. Každé utkání má svou specifickou atmosféru a nějaký příběh.

Zmiňujete příběh. Právě středeční klání jeden mělo. Zápas nabídl strhující podívanou z obou stran, navíc vyvrcholilo nájezdy, tedy disciplínou, ve které jsou v hlavních rolích právě gólmani.

Na nájezdy jsme mysleli, ale tajně jsem doufal, že nakonec nebudou a zápas urveme na svou stranu v prodloužení, kdy jsme tam měli přesilovku. Penaltový rozstřel je vždy loterie, bohužel ani tentokrát jsme neuspěli, je to velká škoda…

Čím to, že se Drakům letos tato koncovka vůbec nedaří? Šumperk vyhrál rozstřel pouze v úvodním kole na ledě Poruby a od té doby v nájezdech pětkrát po sobě prohrál.

Opravdu nevím… Mě určitě mrzí ty inkasované góly. A celkově těžko říct, co děláme špatně, nájezdy pravidelně trénujeme, jenže v zápasech nám to tam v těchto situacích nepadá.

Jak vnímáte své angažmá, kdy jezdíte ze Šumperku vypomáhat druholigové Kopřivnici?

Musím říct, že se tam pokaždé těším. V kabině je fajn parta, beru to jako další výzvu a jsem rád, že mohu chytat. Po nějaké době jsem si opět zkusil druhou ligu a můžu si tak porovnat, jestli jsem se v ní zlepšil. V porovnání obou soutěží je ale Chance liga určitě daleko více vázaná taktikou, hraje se tady rychlejší hokej. Na přechod zpátky do brány Šumperku jsem se proto musel důkladně připravit.

Zkuste tedy svým pohledem z brankoviště zhodnotit středeční souboj s Prostějovem.

Byl to další z mnoha zápasů, který nám utekl v samotném závěru, což je hodně náročné hlavně na psychiku. Zatím hrajeme velice dobrá utkání, ale častokrát třeba prohrajeme po šedesáti minutách o gól nebo to ztratíme v prodloužení či nájezdech. V Prostějově jsme hráli hodně dobře zezadu, kluci zodpovědně bránili a myslím si, že kromě přesilovek jsme soupeře nepouštěli do žádných opravdu velkých šancí. Měli jsme ale bohužel řadu oslabení a v rozhodujících momentech nám asi trochu chyběly síly.

Šumperk má v tuto chvíli za sebou pět porážek v řadě, výhra by se určitě už hodila.

Snad se to už konečně zlomí, nejlépe hned v sobotním utkání s Ústím, což bude hodně důležitý souboj pro oba týmy. Věřím, že pokud bychom vyhráli tento jeden zápas, může nás to zase nastartovat k nějaké úspěšné sérii.

Před nedávnem doplnil soupisku Draků další brankář, když z Kadaně přišel Richard Běhula. Zase tak máte o něco větší konkurenci, co na to říkáte?

Ale konkurence je potřeba. Kdyby člověk nemusel bojovat o místo, asi ho to nikam dál neposune. Všichni se tak musíme na trénincích maximálně snažit a vydat ze sebe to nejlepší. Potom je na trenérech, aby rozhodli, kdo z nás půjde do dalších zápasů.