Mladší bratr zatím slavnějšího Jakuba naposledy reprezentoval šumperské barvy coby dorostenec, pak odešel do Pardubic, kde prošel dorostem i juniorkou, aby následně zamířil do zámoří, kde tři roky působil v soutěži QMJHL.
Před letošní sezonou se vrátil domů do České republiky a nyní se pokouší prosadit v sestavě extraligového Třince, který jej na zkoušku uvolnil do rodného Šumperku.
Není bez zajímavosti, že obdobnou cestu z řad Ocelářů v předchozích letech absolvovali i další odchovanci Mladých Draků Tomáš Pospíšil a Jakub Orsava.
Denisi, kdy jste se dozvěděl, že nastoupíte v zápase mužů za Šumperk?
Večer před zápasem mi pan Marek (sportovní manažer Třince – pozn. aut.) řekl, že bych si mohl zahrát za Šumperk. Vůbec jsem neváhal a hned ráno jsem přijel, potrénoval a šel na to (úsměv).
Jaké byly vaše první pocity, zahrát si po letech zase doma?
Abych se přiznal, tak tohle byl můj první ostřejší zápas za muže. V Třinci jsem zatím až třináctý útočník a čekám tedy na svou šanci. Samozřejmě klub chce, abych co nejvíce hrál a zvykl si na mužský hokej, takže jsem se ohledně Šumperku opravdu příliš nerozmýšlel. Dneska jsem si utkání každopádně užil, vyhráli jsme, i když ze začátku to nebylo ono, ale pak jsme se rozjezdili.
Pokud by vám nevyšel Třinec a tedy extraliga, je pro vás další variantou 1. liga v Šumperku?
V takovém případě bych určitě rád hrál za Šumperk, vždyť jsem Šumperák. Jenže jsem hráčem Třince, takže není příliš v mé moci, kde budu nastupovat, záleží na rozhodnutí klubu.
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy zahrál na šumperském zimním stadionu?
(chvíli váhá) Tak asi před čtyřmi lety za Pardubice. Do Šumperku se rád vracím, hraje se mi tady dobře, i když dneska to asi mohlo být lepší, ale doufám, že se můj výkon bude postupně zlepšovat.
Každopádně proti Toruni se vám podařilo hned skórovat.
Samozřejmě jsem rád, že mi to tam spadlo. Měl jsem trochu prostoru, takže jsem se snažil rychle vystřelit, navíc tam jsem o toho, abych ty góly dával.
Před letošní sezonou jste se vrátil ze zámořské juniorské soutěže zpátky domů. Co vás vedlo k tomuto kroku?
Do Kanady jsem odešel s cílem se zlepšit, být draftován a dostat se tam, kde je brácha, což se bohužel nepovedlo, a tak jsem zvolil návrat. I v Evropě je plno kvalitních soutěží. Stále mi je teprve dvacet let a během dvou tří let bych se chtěl s hokejem zase někam posunout. Pokud bych se vrátil později, bylo by o hodně složitější se zapracovat třeba do některé z českých soutěží.
Cílem vašeho návratu se stal Třinec, byly i jiné nabídky?
Nějaké kontakty proběhly i se Slavií, ale Třinec mě oslovil již loni, kdy jsem byl v zámoří, takže jsem se rozhodl pro Oceláře, mají kvalitní mužstvo, kde se budu snažit se prosadit. Hlavně chci nyní nasbírat zkušenosti v mužském hokeji, hrát a hrát, třeba být na očích i v 1. lize a věřím, že moje šance v extralize přijde.