Už v průběhu základní části předváděl spolehlivé výkony, byl jasnou týmovou jedničkou a získal si obrovské sympatie šumperských příznivců.

Během osmi klíčových zápasů o udržení následně vychytal hned třikrát čisté konto, to poslední pak ve čtvrtečním rozhodujícím utkání baráže proti Táboru.

Po vítězství 3:0 dorazil na pozápasový rozhovor viditelně vyčerpaný, ale šťastný a ochotně se podělil o své bezprostřední dojmy.

Draci zvládli baráž s Táborem a slaví záchranu v Chance lize
OBRAZEM: Draci vyhráli a udrželi se v Chance lize

Jak se právě teď cítíte?

Strašná úleva, odehráli jsme opravdu náročnou a hlavně dlouhou sezónu, ale z mého pohledu byla úžasná. Poslední krok je vždycky nejtěžší, ale dali jsme do toho srdce a záchranu zvládli. Pro mě byl tento ročník obrovskou zkušeností, kterou jsem mohl první rok v mužích absolvovat, jsem za to vděčný. Velký dík patří hlavně klukům do kabiny.

Hned ve své premiéře mezi seniory jste patřil k nejlepším gólmanům soutěže, co na to říkáte?

Je to samozřejmě super, jsem rád. Nejdůležitější však je, že jsme v Šumperku udrželi Chance ligu. Ale opravdu jsem rád, že už je konec sezóny a teď už budeme jenom slavit (úsměv).

Kromě záchrany můžete slavit v rozhodujícím zápase i vychytanou nulu. To je asi sladká tečka na závěr?

Já jsem za každou nulu strašně rád. Předtím jsem snad dva tři roky čisté konto nevychytal a teď jsem jich měl letos pět, navíc mezi muži bych to nečekal. Skvělý pocit… Hodně mi samozřejmě pomohli spoluhráči.

Martin Janeček
Cesta byla trnitá, ale cíl jsme splnili, říká kouč Draků Martin Janeček

V Šumperku jste si vybudoval pozici jedničky a navíc získal i velké sympatie diváků. V každém zápase vyvolávají nejvíc vaše jméno, to musí být příjemný pocit.

Popravdě jsem nečekal, že tady budu mít až tak dobrou sezónu. Do Šumperku jsem šel jako druhý brankář, ale každopádně se snažil probojovat na post jedničky, což se mně podařilo. Ale to, že odchytám skoro padesát zápasů v Chance lize, by mě ani ve snu nenapadlo (úsměv).

Vrátím se k jedné zajímavosti ze série play down proti Ústí nad Labem. Jak to bylo s výměnou masky v jednom z domácích zápasů. Tehdy jste svou tradiční šumperskou prohodil za olomouckou. Byl v tom nějaký rituál?

To ne, ale rozlepilo se mi tenkrát potítko a později ještě měla prohnutou mřížku, proto jsem musel sáhnout po druhé masce. Po opravě jsem však zbývající utkání zase chytal v šumperských barvách.

Asi je teď ještě brzy, ale co Vojtěch Mokry a Šumperk příští rok?

To ještě vůbec nevím, tohle je zatím dlouhá cesta a nyní to nechci řešit.