Urostlý útočník si letošní premiéru v šumperském dresu odbyl již ve středu zápasem na Technice, o víkendu se pak poprvé představil před domácími diváky a hned se mohl radovat ze skalpu jednoho z hlavních favoritů 2. ligy.

Lukáši, pro vás to byl asi povedený návrat?

Určitě ano. Nepočítám-li Techniku, tak pro mě to vlastně byl první zápas od března, protože jsem dlouho laboroval se zraněným kolenem. Takže jsem určitě rád, že nám utkání takto vyšlo, navíc to bylo napínavé i pro diváky. Jsem spokojený po všech stránkách (úsměv).

Jak se zrodil váš návrat do Šumperku?

No, bylo to takové složitější. Já jsem s týmem trénoval už v Uničově, když se tady ještě opravoval stadión. Po třech týdnech se mě zeptal tehdejší trenér pan Kučera, jestli něco mám. Já zrovna čekal na zahraniční angažmá, ale nakonec nic nevyšlo. Do Šumperku bych tedy šel i o měsíc a půl dřív, jenže mě přibrzdily další zdravotní komplikace, když jsem si při tréninku v Uničově poranil meniskus. Šéf klubu pan Velčovský mi však nabídl, že na mě počká, než se uzdravím, takže doufám, že tu důvěru od vedení nyní oplatím svými výkony na ledě.

Dnes se vám to docela povedlo, dvě nahrávky, jedna navíc na vítězný gól, což je dobrý počin.

Rozdílový gól jsem připravil, ale na druhou stranu, jeden jsem zase zavinil, když jsem se nestačil vrátit. Alespoň jsem tu chybu na konci zase odčinil (úsměv). Milan Ostřanský tam vybojoval přesilovku. A naší lajně to vyšlo, byli jsme v té chvíli na ledě hráči poskládaní z různých formací, takže to ani nebylo nic nacvičeného.

Za Šumperk jste odehrál již minulý rok jedno přípravné utkání, proč nakonec nevyšla možnost nastupovat za Draky ve WSM lize?

Chtěl jsem, ale tehdejší asistent Libor Pivko mi nastínil, že klub bude spoléhat na řadu hráčů z Pardubic, takže nakonec jsme po vzájemné dohodě usoudili, že pro obě strany by to nebylo moc přínosné.

Pojďme zpět do současnosti, jaké bylo těžké, naskočit poprvé od března?

Hrál jsem již proti Technice, ale až od druhé třetiny, jenže jsem nebyl schopný nic udělat, museli mi hodně pomoct spoluhráči. Chce to svůj čas, i dnes jsem byl půl zápasu jako na kolotoči, je to všechno docela rychlé. Myslel jsem, že to bude jednodušší, ještě musím trochu potrénovat a věřím, že se do toho zase dostanu.

Máte už docela dost zkušeností s WSM ligou. Jak po dvou zápasech hodnotíte úroveň 2. ligy, tentokrát máte za sebou navíc souboj dvou týmů ze špice tabulky?

Já už se byl podívat i na utkání, když kluci hráli v týdnu dvakrát proti Vsetínu a vůbec mi to nepřišlo jako druholigový hokej, ani s Porubou to nebylo špatné, docela se to možná blížilo i té první lize, ale těžko srovnávat po pár zápasech.

Zrovna Vsetín a Poruba patří k absolutní druholigové špičce, i tohle asi pak ovlivní kvalitu utkání, než když se hraje proti slabšímu soupeři?

Člověka zápasy se silnými protivníky vybičují k lepším výkonům, je tam velká motivace ukázat se. Ale doufám, že se na vítězné vlně udržíme i proti ostatním, pokud budeme bojovat o třetí místo, budeme spokojení.

Teď jedna tradiční otázka, jak vás přijala kabina?

Budu teď hlavně muset zaplatit zápisné (smích), ale vůbec mi to nevadí. Skoro se všemi kluky se dobře znám. Třeba s Danem Vachutkou jsem dokonce na základce seděl v jedné lavici. Michala Janotu znám z reprezentačních výběrů. Všechno proběhlo v pohodě, pro mě to byl takový návrat domů, moc rád jsem zase v Šumperku.