A právě tento hokejista byl mohl být tou osobností, která až doposud poslednímu celku prvoligové tabulky chyběla. Jak dlouho však bývalý reprezentační útočník setrvá v Šumperku, zatím zůstává otázkou.

První start za Šumperk vám vyšel parádně, když jste minulou středu dal dva góly proti Chrudimi a Draci vyhráli 5:4 po prodloužení. Jak hodnotíte svou nedávnou premiéru v novém působišti?
Asi to nebylo jenom o mně. Určitě jsem ale rád za ty dva góly, kterými jsem mužstvu pomohl. My však nyní musíme naplno bodovat v každém klání, abychom se dotáhli na soupeře před námi.

Jaká je dohoda mezi vámi a Šumperkem?
Zatím jsem tady na měsíc, konkrétně do 29. ledna. Pak se musím rozhodnout, zda zůstanu nebo půjdu jinam. Záleží hlavně na případných nabídkách a takém na tom, jak se situace v Šumperku během této doby vyvine.

Můžete popsat vaši cestu do Šumperku? Letošní ročník jste začal v Havířově.
Měl jsem to nejblíže domů, což jsem preferoval. Havířov mi vyšel vstříc v podmínkách a dva měsíce všechno fungovalo. Nyní ale má tamní klub určité problémy, které však nechci komentovat. K tomu jsem pak byl nemocný a navíc i trochu zraněný, takže jsem hledal nějakou alternativu a nakonec se domluvil se Šumperkem.

Jak dlouhý byl váš herní a tréninkový výpadek?
V podstatě měsíc jsem netrénoval.

Můžete tedy přiblížit pocity po návratu na led, již v barvách Draků?
Na ledě jsem se cítil dobře. V Šumperku chodím za jedním fyzioterapeutem, který mě dává dohromady, za což mu patří velký dík. Teď musím dohnat hlavně fyzické manko, protože ještě to není úplně ideální.

Co jste věděl o Šumperku, než vás hokejový osud zavál právě do dresu Draků. Před deseti lety jste na zdejším ledě nastoupil za Vítkovice v pohárovém utkání tehdejšího Zepter cupu. Vzpomenete si na tento zápas?
To už opravdu nevím (úsměv). Ale vzpomínám si, že jsme hráli kdysi pohár proti Uničovu. Do Šumperku jsem však pravidelně jezdil ještě jako žák, když jsem působil v Opavě, takže místní prostředí dobře znám.