Žena chtěla prodat společenské šaty za 400 korun. Nabídku zveřejnila na inzertním portálu. Neznámý pachatel na inzerát reagoval a předstíral zájem o koupi nabízeného zboží, avšak jeho dodání podmínil prostřednictvím kurýrní služby.

Pak následoval stejný scénář, který pachatelé využívají už dlouhou dobu, ale stále jim prochází. Ženě na e-mail přišel falešný odkaz na stránky kurýrní služby, kde zadala veškeré údaje ke své platební kartě.

„Dále byla přesměrována na falešné stránky internetového bankovnictví. Ani zde žena nezaváhala a vyplnila přihlašovací údaje, heslo a následně i autorizační kódy, které jí byly ze strany banky zaslány. Bohužel si ani pořádně nepřečetla celý obsah SMS zpráv z banky,“ sdělila policejní mluvčí Tereza Neubauerová.

Internetový podvod. Ilustrační foto.
Žena z Jesenicka chtěla investovat do kryptoměn. Přišla skoro o půl milionu

Později žena zjistila, že pachatel z jejího účtu provedl neoprávněnou transakci ve výši 99 989 korun.

Policisté jen za leden šetří na Šumpersku a Jesenicku internetové podvody, při nichž už celková škoda vysoko přesáhla milion korun.

O téměř půl milionu korun přišla osmapadesátiletá žena z Jesenicka, která chtěla investovat do kryptoměn. Loni v září ji kontaktoval neznámý pachatel, který jí nabídl investice do kryptoměn. Žena souhlasila a o měsíc později poslala první investici – tři tisíce eur.

„Během následujícího měsíce poškozená provedla ještě dalších šest bankovních transakcí, při kterých odeslala částky v hodnotách šest tisíc, tři tisíce nebo dva tisíce eur. To, že se jedná o podvod, žena zjistila až po Novém roce, kdy požadovala své investované peníze zpět,“ uvedla policejní mluvčí.

Internetový podvod. Ilustrační foto.
Žena z Jeseníku prodávala kalhoty. Přišla o 400 tisíc

O čtyři sta tisíc korun přišla padesátiletá žena z Jeseníku, která nedávno přes internetový bazarový portál chtěla prodat chlapecké kalhoty.  Také v tomto případě neznámý pachatel ženě poslal e-mail s odkazem na přepravní společnost. Pod záminkou přijetí platby žena vyplnila přihlašovací údaje do svého internetového bankovnictví a následně autorizovala pokyn.

Když pachatel získal přístup k internetovému bankovnictví, začal na účtu provádět různé platební transakce. Peníze různě odcházely, ale některé i přicházely. Do chvíle, než žena přišla na podvod a nechala si zablokovat účet, přišla o téměř 400 tisíc korun.

Policie radí:

Pokud na internetu prodáváte nějaké zboží, kupujícímu zašlete pouze číslo účtu. Nic jiného nepotřebuje.
Nikam se nepřihlašujte a nic nepotvrzujte.
Převoz kurýrní službou si zajistěte sami.