Výkon pětačtyřiceti zpěváků ze Zábřehu ocenili při dvojím koncertu 1. prosince nejen diváci v Opeře, ale i tisíce dalších posluchačů, kteří koncert sledovali na internetu. Slyšeli i závěrečná slova Richarda Krajča: „Děkuji sboru a Simeonu Hýblovi, že se do projektu s námi pustil.“

„Příprava byla mnohem delší než u jakýchkoliv předchozích projektů, na kterých jsem pracoval. Také mediální kampaň byla nevídaná. Při koncertu jsem ani neměl trému, ale neskutečný pocit zodpovědnosti, protože kdyby něco selhalo, tak celý půlrok práce by v tu chvíli nikdo nechtěl vidět. Mám velký pocit uspokojení a radosti, že všechno dopadlo dobře a že Richard Krajčo byl spokojený,“ řekl sbormistr Simeon Hýbl.

Sám jel do Prahy už den před koncertem, aby s kapelou doladil scénu, nasvícení a nástupy sboru. Sbor přijel dopoledne v den koncertu a pokračovaly společné zkoušky.

Sbormistr i zpěváci se shodují, že největším zážitkem byla chvíle, kdy po závěrečném přídavku všichni lidé v sále povstali a aplaudovali vstoje.

„Neubránila jsem se v té chvíli slzám. Opera, to je svatostánek, cítíte ten závazek, je to jiné než na běžném koncertu,“ podělila se o své dojmy členka sboru Růžena Hýblová.

Za druhý velký zážitek považuje setkání s Krajčovou manželkou Martinou. „Je to nesmírně milý a poctivý člověk. Starala se o nás, chystala nám jídlo, neustále se ptala, co potřebujeme. Její přístup mi připadá v šoubysnysu jako něco zcela výjimečného,“ řekla Růžena Hýblová.

Pro sólistku sboru Janu Moravcovou bylo mimořádně inspirující pozorovat kapelu Kryštof při práci na zkouškách. „Vidět zblízka, jak to funguje, možnost poslechnout si jednotlivé instrumentalisty, to byl opravdu zážitek. Moc se mi taky líbilo, jak byl Richard pohotový v komunikaci s publikem,“ sdělila zpěvačka.

Druhý sólista sboru Ezdráš Hýbl hodnotí koncert s humorem a nadsázkou: „Dobyli jsme Operu!“ A vzápětí dodává: „Je to super pocit, že jsem měl šanci zazpívat si v Opeře ve svých jednadvaceti letech a že mi dal Richard dokonce šanci, abych si v jeho dvou písničkách zazpíval krátké úryvky sám. Úžasné bylo, jak přátelsky se k nám kapela chovala.“

Vztahy s Kryštofem oceňuje i Simeon Hýbl. Na otázku další spolupráce odpovídá opatrně: „Určitá možnost se rýsuje, ale záleží to na mnoha okolnostech. Nechci tu šanci zakřiknout.“