VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archeologové odkryli v centru Mohelnice desítky hrobů

Mohelnice – Desítky hrobů a spoustu kosterních pozůstatků už odkryli archeologové, kteří pracují na průzkumu Kostelního náměstí v Mohelnici. Prostor kolem nynějšího kostela svatého Tomáše z Canterbury byl totiž ve středověku městským hřbitovem.Dokládají to historické prameny, žádný podobný archeologický průzkum zde ale až dosud provedený nebyl. Kostel zde stával už v roce 1247, tehdy byl zasvěcený Panně Marii. Pohřbívalo se kolem něj od samého počátku jeho založení.

21.11.2014 1
SDÍLEJ:

Archeologové odkryli v centru Mohelnice desítky hrobů.Foto: Jaromír Vítek

Archeologové nalezli původní kamennou ohradní zeď hřbitova. „Podle předběžných odhadů pochází zeď někdy ze čtrnáctého století. Zásadním zjištěním je, že se nám podařilo zachytit celý půdorys původního rozsahu hřbitova. Doposud totiž nebylo známo, jak byl rozsáhlý. Zachycena byla také jedna vstupní branka do hřbitova v prostoru mezi muzeem a apsidou kostela," řekl archeolog Tomáš Zeman z obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc, která průzkum provádí.

Pro město budou zjištění archeologů důležitá při dalším plánování. Pokud se zde bude v budoucnu něco projektovat, bude možné se vyhnout hrobům. Ty nebyly do současnosti nikde zakreslené, přes některé z nich tak dnes vedou inženýrské sítě.

Archeologové zatím odkryli přes osm desítek hrobů. Nejmladší se nacházejí v hloubce přibližně sto dvaceti centimetrů, nejstarší jsou až ve dvou metrech. Nad sebou tady leží tři až čtyři vrstvy kosterních pozůstatků pohřbených měšťanů, mnozí z nich v dřevěných rakvích.

„Nejmladší hroby se zatím dají datovat podle mincí, které jsme našli. Jde o drobné stříbrné ražby – haléře a feniky. Zatím jsou v laboratoři, ale na jedné jsme nalezli letopočet 1530. Nejstarší mincí je takzvaný parvus pravděpodobně Jana Lucemburského ze čtrnáctého století," uvedl Tomáš Zeman.

Zajímavé je, že tři z nalezených mincí měli zemřelí v ústech. Jsou to takzvané Cháronovy mince určené pro převozníka na onen svět. Jde o pohanský zvyk, jak ale nálezy dokazují, přežíval i do šestnáctého století.
Kromě mincí u sebe zemřelí většinou nic neměli s výjimkou drobných osobních šperků. Archeologové nalezli ještě zlomek bronzového náramku a medailonek a v jedné dětské rakvičce i rolničku. Nejčastějším nálezem jsou tak železné hřeby a skoby z dřevěných rakví.

U muzea pak odkryli základ kruhové kamenné stavby o vnitřním průměru šest metrů s metr silnými zdmi. Je určitě mladší než ohradní zeď, porušila také některé hroby, ale přesnou dataci archeologové ještě neznají. Bude předmětem dalšího zkoumání. Její účel se zatím jeví jako hřbitovní kaple s kostnicí, protože uvnitř byly naskládané kosti ze zrušených hrobů.

Nejmladší jsou dvě pece na pálení vápna z vápence. „Stavěly se hned vedle hradů nebo kostelů, aby naši předkové nemuseli vápno daleko vozit. Mají zřejmě souvislost s opravou zničeného kostela po třicetileté válce," nastínil archeolog.

Kolem kostela se přestalo pohřbívat na začátku sedmnáctého století. Nový hřbitov vznikl u kostela svatého Stanislava. Dokládá to i letopočet 1607 na jeho bráně. Při bagrování archeologové přesto v hlíně našli dva pískovcové náhrobky s letopočtem 1715. Na obou stojí, že tato osoba zemřela v době nákazy. Komu patřily, bude ještě předmětem dalšího zkoumání, jelikož na nich nejsou jména, jen iniciály E. P. a P. P.

„Tehdy ve městě řádila morová epidemie, jedna z největších v jeho dějinách, které podlehlo 263 měšťanů, náhrobky bezpochyby souvisejí s ní," podotkl Tomáš Zeman.

Všechny nálezy a lidské kosti postupně putují k dalšímu zkoumání do laboratoří. Antropologové je očistí a provedou standardní rozbor. Zjišťuje se stáří zemřelých, jejich pohlaví, úrazy a nemoci, případně anomálie na kostře. Po prozkoumání se všechny vrátí zpět do Mohelnice do depozitáře zdejšího muzea.

Letos archeologové prozkoumají severní část Kostelního náměstí. Na jaře se sem vrátí a čeká je jižní polovina prostranství. Průzkum je nutné provést kvůli stavbě nové větve kanalizace, která svojí hloubkou zasahuje do úrovní středověkých hrobů.

Autor: Michal Krestýn

21.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Tragická nehoda jeřábu u dolní nádrže přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně
15

VIDEO: Po tragické nehodě zůstávají Dlouhé stráně mimo provoz

Nehoda motorkáře u Skřítku u Sobotína
5

Motorkář se u Skřítku srazil s volvem, pro spolujezdkyni letěl vrtulník

Odborníci z nemocnice poradí, jak jíst zdravě a chutně

Jezte zdravě a přijďte se poradit do šumperské nemocnice Šumperk, vzkazují její odborníci. Ve středu 18. října, se nemocnice připojí k Světovému dni výživy. Veřejnosti v prostorách své lékárny nabídne od 14 do 16.30 hodin bezplatná vyšetření i poradenství ohledně správné a zdravé životosprávy.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Džemfest láká na Tomáše Kluse, tančírnu rozezní Fernando Saunders

Mrkněte se na kulturní přehled ze Šumperska a Jesenicka a vyberte si z pestré nabídky.

Babí léto přineslo teplotní rekordy. V Javorníku naměřili 25 stupňů

Hned dva teplotní rekordy padly v pondělí 16. října v Olomouckém kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení