Jak tady žila, čím se zasloužila o ekonomický rozvoj celé oblasti a proč si vystavěla jeden z nejkrásnějších romantických zámků na území dnešního Polska v obci Kamieniec Zabkowicki?

Na tyto otázky nabízí odpovědi romantická naučná stezka Po stopách Mariany Oranžské, kterou s podporou Evropské unie vybudovala Bílá Voda a Zloty Stok.

„Naučná stezka turisty provede okolím Bílé Vody a Zlotého Stoku v Polsku. Informační cedule přiblíží život této pokrokové ženy, která se zasloužila o rozvoj pohraničí. Okruh měří deset kilometrů, takže se na něj mohou vydat i rodiny s dětmi,“ informoval starosta Bílé Vody Miroslav Kocián.

Stezka v barvách rodu Oranž začíná v Bílé Vodě u autobusové zastávky, vede k piaristické koleji, zámku, kde princezna po útěku od muže žila a kde je dnes psychiatrická léčebna. Dále cesta zavede turisty k lomu, kde kněžna nechala těžit krystalický vápenec a odtud přes kopec Kukačka směřuje do Polska do města Zloty Stok k opravené vápence a okruhem zpět do Bílé Vody.

Mariana Oranžská, vlastním jménem Vilhelma Friedricha Oranje-Nassau se narodila 9. května 1810 v Berlíně jako dcera nizozemského krále Viléma I. Oranžského a jeho první ženy Fridrichy Luisy Pruské.
Mariana byla krásná, inteligentní a na svou dobu nezávislá a pokroková žena. V roce 1830 se provdala a Albrechtovi porodila čtyři děti.

O pořádný poprask se princezna postarala, když v roce 1845 odešla od muže se svým osobním tajemníkem. Šlechtické dvory s ní přerušily styky. O tři roky později skončilo její manželství bouřlivým rozvodem a potupou, když vyšlo najevo, že s milencem čeká dítě. Tím okamžikem se Mariana nesměla stýkat se svými dětmi. Její tchán jí zakázal pobývat na území Pruska déle než jeden den. Při každém příjezdu a odjezdu se musela hlásit na policii. Právě kvůli těmto těžkostem si Mariana na rakouské straně v Bílé Vodě pořídila zámeček, aby mohla dojíždět do zámku v Kamieńci Zabkowickém a na další statky na dnešním území Polska.

Obyvatelé příhraničí nazývali Marianu dobrou paní, přispěla totiž k rozkvětu území, které bylo v jejím vlastnictví. Na své náklady nechala postavit padesátikilometrovou cestu na polském území. Rozvíjela lesní hospodářství. Mariana zemřela 29. května 1883 v Reinhartshausenu v Porýní.