Už v mládí Miroslav Hrdlička poznal, že jeho místo v kulturním světě nebude na pódiu. „Začal jsem hrát na housle, ale pak jsem toho nechal. Můj otec byl učitel na zdejší zušce a těžce to nesl," vzpomíná Miroslav Hrdlička. „V tom správném věku jsem sice hrál na kytaru, ale dnes už to asi neumím," dodává.

Svou první kulturní akci Miroslav Hrdlička zorganizoval jako čerstvě plnoletý. „Našel jsem povolovačku, které existovaly za komunistů. Jsem na ní ve svých osmnácti letech zapsán jako pořadatel taneční zábavy v tehdejším hasičáku, který stával naproti kinu," popisuje své začátky coby organizátora kulturních akcí ve městě.

V roce 1979 přišel jeho kolega s nápadem přebudovat nevyužitý objekt takzvané Katovny na klub mladých. „V té době byla Katovna na odstřel, jedna úvaha byla i o zbourání. To ale zarazili památkáři a městu vznikl problém, že se musí opravit," popisuje Miroslav Hrdlička. Za dva roky začal historický objekt sloužit jako klub.

Organizování koncertů, zábav či diskoték se tento Jeseničan věnoval do konce osmdesátých let. Po Sametové revoluci s kamarádem provozovali Katovnu několik let na vlastní účet. V roce 1995 se uvolnilo místo ředitele městských kulturních zařízení a od ledna následujícího roku tento post obsadil Miroslav Hrdlička. Podobu kultury ve městě začal utvářet coby profesionál.

„Dříve jsme měli zaměstnání, dostávali jsme výplatu a kulturu jsme měli jako koníčka. Pokud se chcete věnovat kultuře dnes, nejde mít vedle ní zaměstnání. Je to buď, anebo," vysvětluje Miroslav Hrdlička jeden ze zásadních rozdílů na kulturním poli mezi dobou jeho mládí a současností.

Jesenický kulturní dům pod jeho vedením se snaží vycházet dnešním mladým muzikantům vstříc. V Divadle Petra Bezruče mohou využívat hned několik zkušeben: pod pódiem, ve sklepě či v kotelně.

„Momentálně vím asi o pěti kapelách, které tu zkouší. Ta nejslavnější, která tu kdy byla a někam to dotáhla, byl Priessnitz. Oni to ale šli do hlavního města," říká ředitel městských kulturních zařízení.

Ve svých třiašedesáti letech Miroslav Hrdlička pomalu uzavírá svou profesní dráhu. Čeho by chtěl ještě dosáhnout? „Byl bych rád, pokud by se podařila odstartovat dlouho plánovaná oprava divadla," přeje si.