Inscenace Němý Bobeš byla prvně uvedená v roce 1971. Je sestavena ze semináře a divadelní hry s ukázkami dramatu Járy Cimrmana, který byl nejprve zničen a pak částečně zachráněn. V Zábřehu byla všechna místa vyprodána, jak se u cimrmanovských představení stává pravidlem, a herci sklidili dlouhotrvající aplaus. Zejména když dosud němý Bobeš přidal do své skrovné slovní zásoby také slovo „Zábřeh“.

Po představení se našel prostor i pro krátký rozhovor s představitelem dvou hlavních rolí a jedné vedlejší Miloněm Čepelkou.

Jak dlouho už Divadlo Járy Cimrmana jezdí hostovat do mimopražských divadel?
Ven jsme začali jezdit s Hospodou na mýtince v roce 1973 nebo 1974. První zájezd byl do Plzně do divadla Alfa. Pak se výjezdy pomalu, pomalu množily a dnes máme prakticky stejný počet představení venku jako v Praze.

A to je kolik?
V Praze jich máme asi deset představení měsíčně a pět až šest na zájezdech. Abych pravdu řekl, už dávno nepozorujeme rozdíl mezi pražským publikem a publikem venku. Myslím, že jsou diváci na stejné úrovni z hlediska vnímání našeho specifického humoru jak v Praze, tak venku.

V Zábřehu jsme viděli, že obecenstvo se na vás těšilo, lidé si lístky kupovali měsíce předem.
Skvělé obecenstvo to bylo.

Ale jak vypadá to, co divák nevidí? Váš kočovný život herců? Vidí vás už svěží a připravené…
No, připravené a svěží… Připravení být musíme. Svěží – někdy jsme na tom líp, někdy hůř. Když jsme ještě čerství, tak je to snazší, než když je to třeba na konci šňůry. Ale protože už hrajeme zásadně jenom jedno představení za den, tak si přes den odpočineme a večer můžeme nastoupit v plné síle.

Co si přeje takový herec, když dohraje?
To už si přeje, aby se dobře vyspal a aby mu bylo druhý den fajn. Možná i má trošku žízeň.

Jste na šňůře v šumperském okrese, máte vůbec čas rozhlédnout se tu po okolí?
Abych vám pravdu řekl, s tím porozhlížením to není žádná sláva. Bydlíme v Ludvíkově u Velkých Losin, kde je takový hezký penziónek, a tam jsme trošku odříznuti od světa, ale zase se tam dobře odpočívá. My jsme tam jako doma.

Autor: Marie Štěrbová

Kdo je Miloň Čepelka?

•    Po studiích na gymnáziu v Dobrušce a na Vysoké škole pedagogické v Praze (1954-1958, obor český jazyk a literatura) učil tři roky na základní škole v Novém Kníně
•    V roce 1961 nastoupil do Československého rozhlasu jako redaktor.
•    Od roku 1967 jako zakládající člen působí v Divadle Járy Cimrmana. Ve výhradně pánském souboru mj. ztvárňuje ženské role.
•    Je autorem několika televizních a rozhlasových her, pohádek, písňových textů, zábavných a literárních pořadů 
i šesti básnických sbírek.
•    Působí jako novinář a moderátor v Českém rozhlase Praha a České Budějovice a v Country Radiu, kde připravil a odvysílal tisíce pořadů.