Román Markéty Pilátové vydalo druhý týden v lednu nakladatelství Torst. „Zatímco v Česku komunisté budovali diktaturu, Jan Antonín Baťa v brazilské džungli stavěl nové Zlíny. Román vypráví o životě v exilu a také o ženách, které s Janem Antonínem Baťou odešly do Brazílie,“ řekla ke své knize Markéta Pilátová.

Sympatická dáma Doloros Baťa Arambašič si publikum v knihovně rázem získala. V jednom z předčítaných úryvků knihy vzpomínala na své pocity, když se poprvé do Československa podívala v roce 1982. Celníci prý na pražském letišti velmi dlouho studovali její pas, později jí taxikář ochotně vezl do Zlína, město už ovšem tehdy neslo název Gottwaldov.

První návštěvu Československa podle svých slov dolores Baťová prožívala velmi emotivně. Nyní do země svých předků vrací jednou ročně, zpravidla má všem nabitý program. „Nezmáhá mě to, kvůli tomu přece cestuji osmnáct tisíc kilometrů. Mám tady kamarády, vždy něco zajímavého podnikneme,“ řekla Dolores Baťa.

Skvělá vypravěčka Markéta Pilátová vystavěla na základě rodinných vzpomínek, deníků, dokumentů, Baťových prozaických i básnických pokusů čtivou knihu, nejedná se ale o fikci. „Je to sice román, ale všechno má svůj reálný základ,“ konstatovala Dolores Baťová.

Kdo je Dolores Baťa Arambašič• Narodila se 10. června 1948 v Sao Paulu jako dcera Ljubodraga Arambasic a Ludmily Amálie Baťové, je vnučkou Jana Antonína Bati a Marie Baťové.
• Do svých 15 let žila v Batatuba, malém průmyslovém městě, založeném dědečkem Janem A. Baťou. Později se rodina přestěhovala do Sao Paula, kde Dolores studovala
• Přestože je rodilá Brazilka, mluví portugalsky, anglicky, srbochorvatsky a česky.
• Od roku 1985 se začala podílet na obrození české kultury v Brazílii. V roce 1990 se stala zakládající členkou České a slovenské kulturní dílny, jejíž hlavní činností je podpora a šíření české kultury
• V roce 1998 se zasloužila o vznik kulturního centra, které dostalo jméno po její mamince Ludmile Amálii Baťové, velké podporovatelky české kultury.
• V současné době bydlí v Mato Grosso do Sul, kde v městečku Bataypora - rovněž založeném dědečkem Janem Antonínem - vede Kulturní dílnu, která pokračuje v prezentaci české kultury v Brazílii a zajišťuje výuku českého jazyka.
• Spolu se svou dcerou Guimar řídí rodinnou zemědělskou usedlost. Kromě toho je matkou dalších dvou dcer, Roberty a Ludmily, a babičkou Yasmíny a Antonína.
• Díky hrdosti na český původ, osobní angažovanosti a v neposlední řadě i zásluhou její nemalé finanční podpory se česká kultura a Česká republika stala na jihu Brazílie pojmem, jakým se může chlubit málokterý ze zdejších národů.