„Na svou první dětskou roli vzpomínám, do ní mě angažovala maminka. Hrál jsem zbrojnoše a helma mě uhodila do hlavy," přiblížil své první krůčky na scéně Petr Král.

Láska k divadlu ho s dospíváním neopustila.  Přihlášku sice podal na DAMU, herectví ale  nevystudoval. „Byla tehdy složitá doba, padesátá léta. Myslím, že moje přihláška ani na DAMU nedoputovala, rodiče se totiž angažovali jiným způsobem, než se očekávalo," stručně okomentoval Petr Král.

Po studiu na Univerzitě Palackého v Olomouci se ujal ochotníků v Šumperku a Hanušovicích, v souborech hrál i režíroval. Zlom přišel v roce 1988 kdy začal působit jako ředitel tehdejšího Severomoravského divadla.

„První hereckou nabídku na profesionální scéně jsem dostal zhruba tři měsíce po nástupu, byla to role takového divného chlapíka ve hře Líbej mě, Alfréde," dodal Petr Král. Na jevišti stál například ve Shakespearových dramatech jako král Lear či Othello, diváci ho viděli i v rolích, které patří mezi herci k nejoblíbenějším, třeba jako Karla IV v Noci na Karlštejně. Objevil se také ve filmech a televizních inscenacích.

S divadlem Petr Král prožil i jeho nejtěžší chvíle. V říjnu roku 1994 budova vyhořela. Požár byl úmyslně založený a viník se nikdy nevypátral. „Byla to velká rána, další osud šumperské scény byl velmi nejistý. Ale pamatuji na obrovskou míru solidarity, která se tehdy zvedla, divadla z celé republiky nám půjčovala kostýmy, kulisy. Lidé přispívali do sbírky, dali najevo, že divadlo ve městě chtějí," vzpomíná na nelehkou dobu Petr Král. Ohněm zničenou divadelní budovu se po několikaleté rekonstrukci podařilo kompletně obnovit.

Petr Král nyní účinkuje v divadle jako host a doufá, že ho další hezké role budou ještě nejméně dva roky čekat. „Dokud trefím na jeviště a nezapomenu text, rád bych na scéně ještě byl. Ale může se stát cokoliv, navíc, roli mám také ve své osobním životě. Vím, že práce budu muset postupně nechat," uzavřel Petr Král.