„Nápad uzrál s dokončováním obří rekonstrukce zámeckého parku. Na starých pohlednicích je vidět, že před jižním průčelím stála na podstavci busta zakladatele rodinného podnikání Kleinů z první poloviny 19. století - Franze Kleina. Pokud se busta povaluje někde v depozitářích, bylo by lepší, kdyby se vrátila na původní místo,“ říká starosta Loučné Pavel Martínek.

V parku stávala na příklad i socha Afrodity nebo Atlase se skleněnou zeměkoulí na zádech, přes niž byl zajímavý průhled do parku. Dohledání zmizelé výzdoby možná nebude tak obtížné.

„Dozvěděli jsme se, že v Národním památkovém ústavy jsou záznamy o tom, kam byly fondy ze zámku převezeny. Nebyl v tom takový chaos a nepořádek, jak jsme mysleli. Už jsme ústavu poslali dopis, že máme o historické věci Kleinů zájem. Samozřejmě nám nejde o obrazy holandských mistrů, ale o věci, které nějak souvisejí s historií obce. Třeba i o obraz Franze Kleina, který by mohl viset na radnici. Klein byl deset let starostou Loučné, tehdejšího Wiesenbergu,“ upřesnil Martínek.

O některých předmětech ví už teď. Například mramorová busta Franze Kleina, která stála v jedné z reprezentativních místností zámku, dnes leží v depozitáři v zámku ve Velkých Losinách. Litinová socha paní s harfou trůní ve výklenku před obřadní síni na zámku v Úsově. Sochu mořské panny, která zdobila kašnu na nádvoří, objevil starosta Pavel Martínek zcela náhodou v zámku v Lysicích na Blanensku, kde byl s rodinou jako turista.

„Znám tu sochu ze starých fotografií, tak jsem si tu lysickou vyfotil a po návratu fotky porovnal. Sochy jsou naprosto stejné. Další předměty z Loučné jsou údajně na zámku Sychrov,“ uvedl Martínek.

I kdyby se podařilo uměleckou výzdobu dohledat, problém bude v tom, že na vrácení předmětů nemá obec žádný právní nárok. Stát konfiskoval rodině Kleinů celý zámek s veškerým zařízením, mohl s ním tedy naložit, jak chtěl. A to také bohužel udělal.

Po válce byl do zámku umístěn domov pro děti z Řecka, které prchaly před občanskou válkou, později výchovný ústav. Historické zařízení postupně mizelo. Podle pamětníků údajně řadu předmětů odvezli těsně po válce i ruští vojáci.

Zámek se stal majetkem obce až počátkem 90. let, kdy jí ho stát převedl poté, co vybudovala jiné sídlo pro výchovný ústav. Obec pak vložila zámek do společnosti založené s bratry Kleiny, potomky původních majitelů, s cílem památku opravit a přeměnit v hotel. Společnost ale loni zkrachovala a ruina zámku se neúspěšně prodává v dražbě.

Park si naštěstí obec předvídavě ponechala ve svém majetku. Nebýt toho, byla by z něj dnes nevábná džungle. Místo toho je ale s pomocí dotace státu a Evropské unie kompletně zrekonstruovaný.

„Když už se do opravy parku dalo 24 milionů, měla by se do něj vrátit výzdoba. Malou mramorovou bustu Kleina bych viděl ve vestibulu školy, aby se v dětech pěstovala sounáležitost s obcí a její historií,“ uvedl Martínek.

Dvě litinové sochy už se v minulých letech podařilo do obce vrátit. Socha ženy ve splývavé říze stávala v knihovně v Mohelnici, dnes zdobí zasedací síň loučenské radnice. Sochu ženy s harfou, která stávala v Základní umělecké škole v Mohelnici, má starosta Martínek zatím ve své kanceláři.

Zničenou sochu Neptuna v jezírku uprostřed parku nechala už obec podle starých fotografií znovu vytvořit.