Dětskému centru Pavučinka (pro neznalé: kojenecký ústav a dětský domov) pomáhá herec už bezmála rok s prosazením nového projektu, prkna šumperského divadla si vyzkouší jako poručík v adaptaci Körnerovy novely Zánik samoty Berhof. Přípravy inscenace právě vrcholí, a tak už pět týdnů zná Igor Bareš všechny spoje na trati mezi Prahou a Šumperkem.

Jak vypadaly jeho poslední dny? Ve čtvrtek 26. února dorazil do Šumperka na tři dny zkoušek, které v pátek odpoledne proložil výletem do Koutů. Cílem byla pro něj i sama cesta vláčkem Železnice Desná. „Mám vlaky rád a soukromou dráhou jsem ještě nejel, musím to vyzkoušet,“ říkal cestou k nádraží.

V neděli odjel do Příbrami na natáčení páté řady Pojišťovny štěstí, v pondělí dopoledne natáčel v Karlíně rozhlasovou hru a odpoledne jen o kus dál reklamu. Herci jsou vedle Japonců zřejmě jediní tvorové, kterým práce nonstop nevadí. Odpočinek jim nic neříká.

V úterý vyrazí Igor Bareš zpátky do Šumperka a čeká ho především generálkový týden v divadle. V sobotu má Berhof premiéru.

V Šumperku už hostovala řada známých pražských herců jako Vladimír Ráž, Petr Haničinec, Ladislav Trojan, Ivan Vyskočil nebo Alexej Pyško, ale impulz vždy vzešel ze Šumperka. Dostali nabídku a přijali. V případě Igora Bareše to bylo naopak.

„Hostování byl můj nápad. S nadsázkou řečeno jsem se sem tak trošku vnutil,“ říká s úsměvem. „Při jedné z loňských návštěv Pavučinky jsem procházel kolem divadla a z vyvěšeného dramaturgického plánu jsem zjistil, že se bude v příští sezoně zkoušet Zánik Samoty Berhof. Mám v živé paměti Svobodův film, Körnera čtu velmi rád, a tak mě okamžitě napadlo: Jak to, že v tom nehraju?“

Jaroslava Pánková z Pavučinky dohodla schůzku s ředitelem divadla, v červnu s ním a dramaturgem Igor Bareš probral možnosti, jak mu divadlo může vyjít při zkoušení vstříc. Kvůli zkouškám v Národním divadle je šumperská premiéra o týden dřív, než být měla.

„Dostal jsem roli poručíka, na kterou jsem si od začátku myslel. Ve filmu ho hrál Milan Kňažko. Samozřejmě jsem si byl vědom své vytíženosti, a tak jsem zpočátku přemýšlel o alternaci, abych neohrozil chod zkoušek. Nakonec není alternace nutná,“ říká Igor Bareš.

Se zázemím a zkouškami v Šumperku je velmi spokojený. „Musím říct, že jsem tady šťastnější než v kterémkoliv jiném divadle včetně těch pražských. Já jsem pořád ještě velký cestovatel a tohle šumperské angažmá je pro mě taky cesta. A příjemná zastávka. Navíc je odtud blízko do mé rodné Olomouce, kterou stále považuji za svůj domov.“