Je krátce před čtvrtou hodinou odpoledne a čtyři desítky dětí netrpělivě postávají před školou v Oskavě. S batohy na zádech, vyzbrojeny spacákem, karimatkou a velkou svačinou, netrpělivě čekají na to, kdy začne pohádkové dění.

„Těším se na spaní ve škole, na hry, na to, že mě nebude otravovat sestra,“ překřikují se jeden přes druhého, když se jich ptám, proč přišly.

A první překvapení už je tu. Přijíždí bryčka tažená koněm a na kozlíku sedí forman Šejtroček, jedna z pohádkových postaviček Václava Čtvrtka. Právě jemu se organizátoři z Oskavy rozhodli pátek a sobotu věnovat. Hodný forman nejprve postupně všechny děti proveze, pak si už nocležníci přenesou svá zavazadla do tříd. První úkol je již natolik zmohl, že vytahují svačiny. Jednoznačně převažují řízky. Pak se děti převlékají do žlutých, modrých červených a zelených triček, v jedné z učeben je pro ně připraveno živé Člověče, nezlob se. Během chvilky se třída promění v arénu. Týmy povzbuzují své třídní učitelky, které hází kostkami, děti podle toho, kolik hodí, poskakují po hracím poli.

„Po ukončení hry pak čekáme vzácnou návštěvu. Do školy za námi přijde starosta Radomil Brada, ředitel školy Stanislav Lysák a někteří zastupitelé. Budou dětem předčítat jejich oblíbené pohádky,“ přiblížila další program oskavská knihovnice Lenka Janků.

Už se ale musím se svými průvodkyněmi ze šumperské knihovny loučit s Oskavou. Před odjezdem dětem rozdáme dárečky a pamětní průkazy a už míříme na Postřelmov. Zde nás čekají v kulturním domě tři desítky dětí.

Přijíždíme přesně. Je tři čtvrtě na šest a je tu opět forman Šejtroček s koníkem Žemličkou.

„Něco jsem vám děti přivezl. Je to bedna plná dopisů a každý z vás jeden dostane. Nesmíte je však hned otevřít, teprve až je budou mít v ruce všichni,“ dává instrukce usměvavý růžolící mladík a hned začíná rozdělovat poštu.

Děti v obálce našly hrací kartu a barvu, pomocí které byly rozděleny do čtyř týmů.

„V Postřelmově pořádáme Noc s Andersenem již podesáté. Letos je věnována řemeslům i pohádkách Václava Čtvrtka,“ uvedla postřelmovská knihovnice Zdena Hrachovinová. Prozradila, že děti budou například vybírat ženicha pro Makovou panenku, luštit hádanky, které si pro ně připravil Křemílek s Vochomůrkou, hledat poklad a testovat své znalosti i dovednosti. Po sobotní snídani pak všechny nocležníky čekala za jejich snahu sladká odměna. I když akce byla zdarma, každé z dětí donesli dvacetikorunu a vybrané peníze věnovaly na charitu.

A už zase rychle rozdáme dárečky, nasedáme do auta. Přepínáme na turbo, abychom v sedm hodin byli u bludovského zámku. Spolu dětmi zde na nás čeká majitelka památky hraběnka Mornstein-Zierotin a její šestiletý syn Oneš.

„Paní učitelko, Štěpán ztratil papuč,“ volají děti, když je vyzveme, aby si odložily baťůžky a pití na lavici a přezuly se. Není čas na hledání, vyrážíme do zámecké šatlavy, kde na osmnáct nejpilnějších bludovských čtenářů čeká strašidlo Hugo, který hlídá kostry bývalých vězňů. Děti si pohladí lebku jednoho z nich a už je čeká další zážitek. V příjemně vytopené knihovně je vítá paní hraběnka se synem Onešem. Společně v krátkosti představí historii rodu Mornstein-Zierotin a už zvou děti k prohlídce knih.

„Jsou tu dvě historické publikace, které si společně prohlédneme. Pak jsme vám společně s Oneškem připravili jeho nejoblíbenější knížky,“ pozvala sympatická hraběnka děti ke komínku připravených publikací. „Mé nejoblíbenější knihy jsou ty o Napoleonovi a jeho válkách. Knihy mám nejraději – tedy po mých kamarádech,“ představoval dětem své knížky Oneš, který nejprve vše sledoval zpovzdálí, pak ale mezi ně zapadl a vše jim ochotně ukazoval a vysvětloval.

A bylo opravdu na co koukat. Nádherné interaktivní knihy s trojrozměrnými předměty, plánky, dopisy, strategie. Děti se jich nemohly nasytit ani po hodině, která byla pro návštěvu zámku vyměřena. „Bylo to úžasné. Už vím čím bych chtěla být. Budu kněžnou nebo princeznou,“ svěřuje se desetiletá Adélka, která by však na zámku nechtěla bydlet. „Je to tady trochu strašidelné,“ přiznává v zápětí.

A to je ještě čekala pohádková noc.

„Budou absolvovat tajnou cestu do loupežnické jeskyně, zdolávat pavučiny v lese Řáholci, zavěšovat přání na strom Pohádkovník i pohádková diskotéka. Spát půjdeme až kolem půlnoci,“ prozradila knihovnice Stanislava Holinková.

Jo, a Štěpánova papuč se našla – nechal ji v knihovně, kde děti nocovaly.