„To je školní film, dělali jsme ho ve více lidech. Pak jsem přivezl ještě film Život, který jsem dělal jen já, herečka a kameraman,“ říká Matěj Beran z Prahy, který zvítězil ve své kategorii amatérů do dvaceti let.

Že by se chtěl věnovat filmu, to věděl už odmala. „Když jsem byl malý, tak se mi filmy líbily a říkal jsem mámě, že je chci dělat. Tehdy jsem si myslel, že tím hlavním je scenárista. Máma mi ale říkala, že režisér je ten hlavní, a když jsem pak začal v pubertě sledovat jeden film za druhým, tak jsem si říkal, že zkusím něco natočit,“ vzpomíná student gymnázia.

„Točil jsem věci, když jsme někde byli s kamarády. Pak jsem ve škole jednou řekl, že bych chtěl zkusit režii, a tak vznikl film Ukřižovaný. Tohle mi otevřelo dveře na další natáčení. Byla to zkušenost a dost jsem se naučil,“ pokračuje mladý filmař.

Jeho filmy jsou kratší a jak sám říká, abstraktní. „Jsem zastáncem toho, že by každý režisér měl mít soudnost. Takže točím víceméně krátké a abstraktní filmy. Přestože to nejsou záběry na kývající se stromy, ale je to s herci, tak nad tím člověk musí přemýšlet,“ přibližuje svoji práci mladík.

Když točil poprvé, překvapilo ho, že se někdy člověku nepovede natočit přesně to, co má v hlavě. „Navíc desetkrát herci vysvětlujete, aby něco udělal, a on to nakonec stejně nepochopí a zahraje to po svém. Což je možná někdy dobře. Co mě ale na natáčení trochu štve, je to, že je hrozně těžké zorganizovat lidi, aby to všechno klaplo. Když už máte herce, nemůže kameraman, a když může, tak herec třeba onemocní,“ stěžuje si student, který by chtěl pokračovat na pražské FAMU.

Letos ho ale nevzali. A co ho na filmu baví? „Baví mě možnost realizovat se, předávat to, co mám v sobě ostatním. Myslím si, že i psaní je dobré, ale to mi tak nejde, takže to dělám filmem. A pak mě těší, když to ty lidi vezmou a líbí se jim to,“ dodává Matěj Beran.

Do letošního už 34. ročníku uničovské Mladé kamery se přihlásilo celkem sedmatřicet hraných i animovaných filmů a dokumentů, do soutěže jich pak postoupilo o šest méně. O ceny se tak filmaři ucházeli ve třech kategoriích: amatéři do dvaceti let, amatéři do třiceti let, studenti a absolventi filmových škol do třiceti let.