Svěcení zvonu je pokračováním úsilí o záchranu zchátralé kaple. Vrátit kapličce původní podobu se snaží občanské sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné, s opravami se začalo v roce 2003.

„Zvon zde původně samozřejmě byl, ještě při svém příchodu do losinské farnosti jsem si všiml úchytů ve věži. Zvon pravděpodobně někdo ukradl a skončil ve sběrně. Nový letos financovala obec Jindřichov,“ vysvětlil kněz losinské farnosti Milan Palkovič, který v Pekařově několikrát ročně slouží bohoslužby.

Při záchraně pekařovské kaple odpracovali dobrovolníci stovky hodin. Díky podpoře obce Jindřichov, příspěvkům různých nadací i drobných dárců, se již do obnovy kaple investovaly statisíce korun. Překvapivým objevem byla při rekonstrukci například původní freska z počátku 19. století na zdi za oltářem, která byla později překryta méně zdobnou přemalbou. Fresku autor pojal jako výzdobu oltáře a lemovala obraz světice.

Obraz se nyní nachází v zábřežské farnosti, funkční varhany, kterými byla kaple vybavena, byly zase před mnoha lety přestěhovány do kaple v Komňátce.

Původní podobu naposled získalo i okolí kapličky, na svá původní místa se totiž podařilo vrátit náhrobky tehdejších obyvatel. Ty byly ještě před rekonstrukcí poházeny kolem.

Hřbitovní kapli Nanebevzetí Panny Marie postavili obyvatelé Pekařova v první polovině 19. století. Tehdy byl ovšem Pekařov větší obcí, kde žilo kolem 300 obyvatel a rodina Kolbů zde vlastnila výrobnu varhan a flašinetů. Kromě pravidelných mší se v kapli odehrávaly pohřby a svatby. Svatostánek přestal být využíván po nuceném odchodu německých obyvatel po 2. světové válce. Pekařov potkal osud společný mnoha vesnicím v českém pohraničí – opuštěná obydlí se nepodařilo dostatečně znovu osídlit.

Velká část budov byla koncem 50. let srovnána se zemí. Zůstalo jen několik domů, které dnes slouží k rekreačním účelům. Naštěstí kaple demolici unikla, ale nezájem se jí stal málem osudným. V 90. letech začalo do objektu začalo zatékat, objevila se dřevomorka. Kaple se navíc stala cílem několika zlodějských výprav, takže v interiéru nezbylo téměř nic.

Kromě tradiční pouti se kaple otevírá pro veřejnost také na podzimních setkáních věřících, občas se zde konají také koncerty.