Ví, že ta nejhezčí místa nejsou přístupná běžnými cestami, cestující je znají jen z okna vlaku. Zdeněk Morávek obchází trať s fotoaparátem už léta, takže vybrat z tisíců snímků necelou stovku nejlepších pro knihu Železnice Desná byl oříšek. Kniha je na světě, 2. července byla pokřtěna a k dostání je v šumperské knihovně.

„Od Šumperka po Vikýřovice je kolem trati rovina, takže nikdo by neřekl, že jede po horské železnici. Ale za Petrovem už to začíná být jasné, navíc se dráha začíná klikatit, údolí je sevřenější, takže se trať daleko lépe fotí. Ať na ni míříte zprava, nebo zleva, vždycky máte v pozadí krásné panorama Jeseníků,“ říká Zdeněk Morávek.

Na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině vystudoval výpočetní techniku, která je pro něj jako spolumajitele firmy Select System hlavní obživou. Fotografování je koníček, stejně jako jím bylo železniční modelářství. To si ovšem firma před dvěma lety přibrala jako vedlejší podnikání. V Šumperku provozuje obchod s modelářskými potřebami specializovaný na TT modely. V tomto oboru má nejúplnější sortiment v celé republice.

„Obě tyto moje profese se začínají propojovat, protože železniční modely dnes už také řídí počítače,“ říká Zdeněk Morávek.

Fotografování železničních tratí zůstává pro něj koníčkem. Soukromou Železnici Desnou s tříbarevnými vagony fotí rád i proto, že v údolí Desné žije a je místní patriot. V knize, kterou vydal provozovatel dráhy, firma Sart, jsou denní i noční snímky ze všech ročních období.

Nic nového snad už její autor zachytit objektivem nemůže, a tak ho těší záměr svazku obcí, které chtějí svou trať na konečné v Koutech o kilometr prodloužit až k nově budovanému lyžařskému areálu. Zase bude co fotit. A snímky možná vydají na další výstavu, jako je ta Vlaky a vláčky ve fotografii, kterou právě hostí šumperská knihovna.