Příběhy O loupežníku Rumcajsovi, který žije v lese Řáholci u Jičína, patří mezi nejoblíbenější a zná je každé malé dítě. Napsal je Václav Čtvrtek a kreslenou podobu jim dal Radek Pilař. Pro Večerníček vzniklo devětatřicet dílů, kromě toho také sedmnácti dílná série O loupežnickém synku Cipískovi.

Nejmladší televizní diváky baví zarostlý loupežník téměř půl století. První díl byl natočený už v roce 1967. Hlas všem postavičkám propůjčili opravdoví velikáni českého divadla a filmu – Karel Höger a Eduard Cupák.

Je tedy jasné, že snaha se jim vyrovnat je hodně odvážná. Přesto se o to pokusím a usedám do dabingového studia, abych promluvil hlasy postav v dílu nazvaném Jak se Rumcajs stal na hodinu císařpánem.

„Doporučuji si nejdříve pustit němý originál a dobře se na něj podívat, protože v ději jsou různě dlouhé odmlky," radí mluvčí šumperského muzea Martina Buchtová, která mě provází.

Dostávám scénář, kde je tučně vyznačeno, co říkají jednotlivé postavy, a v závorkách jsou poznámky. Ty mají pomoci při dabování. Uvádějí, kdy je potřeba mluvit pomalu, důrazně, šeptat, kdy císařpán hovoří naštvaně, kdy mluví se silným německým přízvukem nebo kdy je vzteklý.

U Rumcajse je dabování o to složitější, že všechny postavy mluví jeden člověk, takže je důležité jednotlivé aktéry děje odlišit hlasově. Vše ještě stěžuje vypravěč, který pochopitelně není na kreslené předloze vidět, takže není jasné, kdy právě mluví.

Rozjíždíme děj a já z papíru čtu dialogy. Nejtěžší je dívat se naráz do scénáře a přitom druhým okem sledovat obrazovku, abych včas trefil nástup. To se ukazuje jako velký problém.

Nejprve začínám moc pozdě, pak se několikrát přeřeknu. Na konci, kdy vypravěč popisuje jak Rumcajs na laně odlétá přes střechy a rynk, jsem zase moc rychlý. Dočetl jsem, přitom děj ještě nějakých osm sekund běží. „V této fázi příběhu je potřeba mluvit velmi pozvolna," upozorňuje mě Martina Buchtová a přehrává mi moje „dílo".

Spokojený rozhodně nejsem, zkusíme to ještě jednou. A ještě víc se soustředím na císařpánův německý přízvuk. Napodruhé už je výsledek o dost lepší, daří se mi daleko přesněji začínat dialogy. Kdyby mě ale slyšel Karel Höger, musel by se hodně smát.

Namlouvat Večerníčky je velmi složité, proto to dělají ti nejlepší čeští herci. Většinou se namlouvá text do hotového děje. Výjimkou je Jiřina Bohdalová, která propůjčila svůj hlas třeba Rákosníčkovi, Křemílkovi s Vochomůrkou nebo skřítku Racochejlovi. Ta občas napřed namluvila zvukovou stopu a teprve potom se podle ní kreslilo.

Dabingové studio v šumperském muzeu si mohou vyzkoušet všichni, co zavítají na výstavu Radek Pilař dětem pro radost. Kromě toho si mohou vyzkoušet třeba plošnou animaci, kde je pevné pozadí a pohyb vzniká jemným pohybem postav, na tabuli si postavit les Řáholec a zabydlet ho nebo si obkreslit na průsvitný papír originální postavičku.

Děti si prověří své znalosti při skládání jednotlivých sekvencí z večerníčkovské znělky, mohou si poskládat puzzle se známou postavičkou, případně si vytvořit obrázek z obřích kostek. Výstava bude otevřená do 29. března.

Karel Pilař dětem pro radost
Co: Výstava z tvorby známého ilustrátora, kresby věnované těm nejmenším
Kde: Vlastivědné muzeum v Šumperku, Rytířský sál
Kdy: do 29. Března
Další informace: Návštěvníci se potkají s Večerníčkem, loupežníkem Rumcajsem, jeho ženou Mankou a malým Cipískem, ale i s dalšími pohádkovými postavami. Na výstavě ožívají téměř všichni obyvatelé lesa Řáholce – víly, vodníci, lesní zvířátka i jičínská vrchnost.
Doprovodný program: dabingové studio, možnost vyzkoušet si animační techniky, kresba, hra se světlem a stínem, puzzle, děti si mohou vyzkoušet, jak dobře znají znělku Večerníčku.