O nové expozici čarodějnických procesů se v informačních materiálech muzea hovoří jako o mimořádné záležitosti po odborné, technické, výtvarné i stavební stránce. V čem by měla být tak výjimečná?
Jednak v tom, že poprvé dlouhodobě využíváme sklepení Vodní tvrze. Za tím účelem se muselo sklepení zrekonstruovat. Stavební práce probíhaly od června loňského roku. Byla bych ráda, aby co největší část tvrze sloužila veřejnosti a tohle je další krok k tomuto cíli.
Co se týká odborné stránky expozice, je známo, že nejmohutnější vlna čarodějnických procesů se na Šumpersku a Jesenicku uskutečnila v 17. století. O jesenických procesech se přitom ví velmi málo.

Proč?
Kvůli tehdejšímu správnímu rozdělení byl Jeseník součástí nyského knížectví. Kopie zápisů ze soudních procesů s údajnými čarodějnicemi tak leží ve státním nebo arcidiecézním archivu ve Wrocławi. Zatím si nikdo nedal tu práci tyto zdroje přivést. Jednání s polskou stranou byla poměrně zdlouhavá. V létě se podařilo přivést skeny těchto dokumentů. Listiny začaly být přepisovány z kurentu do staroněmčiny, z ní do současné němčiny a následně do českého jazyka. Na této mravenčí odborné práci se podílela naše muzejní historička Michaela Neubauerová a Jan Štěpán z olomouckého archivu. Informace z těchto dokumentů jsou pro mě zcela nosnou záležitostí celé expozice.

Slyšel jsem, že součástí expozice bude také neobvyklé projekční zařízení…
Jako výjimečnou záležitost vnímám umístění Fog Screenu. Jedná se o zařízení, které obraz nepromítá na plátno, ale do projekční stěny z mlhy. Naše muzeum je první v republice, které jej ve své stálé expozici využívá. Jsem velmi ráda, že se ke spolupráci podařilo získat úspěšného divadelního režiséra Petera Serge Butka. Přijal práci na režii asi dvacetiminutového filmu o první doložené oběti procesů Barboře Schmiedové, která byla upálena v roce 1622. Vznikl velmi zajímavý snímek, který podle mého názoru velmi dobře vypovídá o atmosféře v Jeseníkách.

Jak dlouho jste na přípravě nové expozice pracovali?
Ředitelkou muzea jsem se stala v roce 2007 a už tehdy jsem se rozhodla, že by bylo dobré využít sklepení pro výstavní účely. Tím, že se naše historička zabývá čarodějnickými procesy, pro mě o zaměření expozice bylo rozhodnuto poměrně rychle. Od roku 2008 se pracovalo na studii, v roce 2011 byla dokončena projektová dokumentace. V průběhu realizace vznikalo libreto, audio scénář pro zvukového průvodce Guide Port a režie k filmu. Řada věcí se dělala za pochodu a bylo náročné dát vše dohromady.

Co pro vás bylo při přípravě nejnáročnější?
Asi všechno. Mohu to porovnávat s expozicí historie, kterou jsme připravovali dříve. Expozice čarodějnických procesů byla výrazně náročnější z hlediska stavebních úprav. Po odborné stránce nebylo jednoduché vytvořit její libreto tak, abychom lidem odprezentovali, jaké zde čarodějnické procesy byly. Proč vznikly, jak v průběhu mučení strůjci procesů lámali osobnosti lidí. Myslím, že o tom hodně vypovídá film, který promítáme. Velmi náročné byly už zmíněné překlady a samozřejmě shánění uměleckých vyobrazení.

Z jakého důvodu?
Když jsme spolupracovali s historiky umění, zjistili jsme, že je těžké dobrat se olejomaleb s vyobrazením čarodějnických procesů. Musel by totiž existovat zadavatel takového díla. Kdo by si takové dílo objednal ve společnosti, kdy panoval obrovský strach ze smrti takovým způsobem? Některé obrazy s touto tématikou se objevovaly až později v období romantismu. Přímo ze 17. století máme některé grafiky nebo dřevoryty. Velmi zajímavou součástí expozice jsou pro mě grafiky, které díky podsvícení vyzní nádherně.
Když se řekne čarodějnické procesy, lidem se většinou vybaví ty na Šumpersku. Dají se ty jesenické srovnat co do intenzity?
Myslím si, že na Jesenicku byly brutálnější.

V jakém smyslu?
Zůstalo za nimi více mrtvých. Doložených jich je 250 souzených a mučených lidí. Na Jesenicku v letech 1620 až 1670 žilo 2500 lidí. Procesy se tak fyzicky dotýkaly každého desátého. Vezměte si, jaký neskutečný strach musel mezi lidmi panovat. Nová informace pro mě byla, že už v 17. století nechali v Nyse postavit pec na hromadné upalování čarodějnic. Není přitom doloženo, že by do pece dávali ony údajné čarodějnice mrtvé. Z toho, co prezentovali historici, vyplývá, že pece vznikaly za účelem zvýšení utrpení. Když si to dáte do širšího kontextu, byla to taková předzvěst holocaustu a dění za druhé světové války.

Existuje někde srovnatelná expozice věnovaná čarodějnickým procesům?
Myslím, že ne. Oproti zpracování v Šumperku, které se mi mimochodem moc líbilo, jsme dál ve stavebních záležitostech. Našli jsme shodu s památkáři a do expozice jsme umístili vzduchotechniku, takže naše expozice může Narozdíl od té šumperské fungovat celý rok. Jsme dál také v odborné rovině, kdy jsme vycházeli z úplně nových dokumentů. Ale možná je úroveň naší expozice ovlivněna i tím, že jsme se přizpůsobili možnostem dnešní techniky.

Expozice Čarodějnické procesy ve zkratce

- Doba přípravy: tři roky
- Cena: 8 milionů korun
- Otevření pro veřejnost: 8. února 2012
- Technické zajímavosti: Audio průvodce Guide Port (4 jazykové mutace), projekční systém Fog Screen