Asi desítka návštěvníků sedí v půlkruhu ve sklepení Vodní tvrze. Ani se nepohnou a upřeně se dívají na stěnu ze suché mlhy, na kterou speciální zařízení promítá film. Komentář ve sluchátkách právě popisuje trýznění údajných čarodějnic na skřipci.

„Při mučení jim byla vykloubena ramena, některým i kotníky. Když na mučidlech upadaly do mdlob, byl jim podán oživující nápoj a bolesti začaly nanovo,“ zní ze sluchátek komentář, zatímco se před diváky zjeví obraz tváře zkroucené bolestí.

Když snímek skončí a hlas návštěvníky vyzve, aby prošli stěnou z plamenů promítanou do mlhy, chvíli trvá, než se první zvedne.

Barbora Schmiedová byla jednou ze 119 obětí čarodějnických procesů na Jesenicku. Podle ředitelky vlastivědného muzea Veroniky Rybové byly brutálnější než ty na Šumperku. „Doložených jich je 250 souzených a mučených lidí. Na Jesenicku v letech 1620 až 1670 žilo 2500 lidí. Procesy se tak fyzicky dotýkaly každého desátého,“ říká.

Kromě filmu si návštěvník může prohlédnout řadu opisů dobových soudních listin a korespondence. K vidění je například zpráva o výpovědi osmiletého Martina Schirna ze Širokého Brodu, který obvinil několik žen z Jeseníku z čarodějnictví.

K vidění jsou také repliky mučicích nástrojů, jako palečnice španělské boty, popravčího meče nebo masky hanby. „To je horší než u zubaře,“ poznamenala s nadsázkou jedna z návštěvnic, když si prohlížela stolici, do které jsou natlučené desítky ostrých hrotů.

Celou expozicí návštěvníky provází odborný komentář, který si návštěvníci vyslechnou prostřednictvím audioprůvodce. Lidé se během třičtvrtěhodinové prohlídky dozvědí řadu nových informací, které historici vyhledali v dokumentech polských archivů.

„Tato expozice není dryáčnická, ale snaží se jít do hloubky. Přináší mnohem více, než jen pohled na mučicí nástroje,“ ohodnotil novinku vedoucí odboru kultury Olomouckého kraje Jindřich Garčic. Kraj jako zřizovatel muzea novou expozici za osm milionů korun zaplatil.

Ředitelka: Procesy na Jesenicku byly brutálnější