Její autor, historik Zdeněk Doubravský, věnuje zvláštní pozornost bojové cestě 93. pěšího pluku. Jeden z jeho praporů nesl přídomek šumperský, protože sídlil v šumperských kasárnách. Byl zde umístěný i takzvaný náhradní prapor, který sloužil k doplňování ztrát původní jednotky ze záloh.

Ze vzpomínek vojáka„19. listopadu jsme byli v ohni celý den bez jídla. Noc minula
v dekunkách (úkrytech) a zimě, ještě jsme pod dekami zapadli sněhem. Druhý den se pomalu střílelo a po poledni se dělal angríf (útok), při kterém jsme
s kamarády zajali asi padesát Rusů a chtěli jsme přejít přes močál za svými. Bylo to u lesa železné dráhy, když u strážního domku z lesa jsme byli překvapeni silnou skupinou Rusů. Všechna naše obrana byla marná. Přemohli nás, zbraně odebrali a zajali."
Z deníku vojína Jana Homoláka z Moravičan, příslušníka IV. pochodového praporu 93. pěšího pluku

„Do 93. pěšího pluku narukovalo mnoho mužů ze Šumperska, našich dědů a pradědů. Tento pluk měl jedny z největších ztrát na straně rakousko-uherské armády. Pro jejich doplnění tak postupně odjelo dvacet transportů s dvaceti tisíci mužů, aby doplnili ztráty," přiblížil krutou historii Zdeněk Doubravský.

Připomněl také, že čeští vojáci byli hodnoceni jako jedni z nejlepších na straně Rakouska-Uherska.

Lidé na Šumpersku, tehdy národnostně rozděleném, přijímali válku rozdílně. „Německá část obyvatelstva válku vítala s jásotem. Český postoj byl zpočátku váhavý a později vyústil v přímý odpor," řekl autor výstavy.

Návštěvník na ní na pozadí velkých bitev, vítězství a porážek nahlédne do života řadového vojáka v poli.

Úryvky z dobových deníků přibližují válku v její kruté podobě. Běžné frontové dny výborně připomíná věrná kopie zákopu včetně střílny osazené těžkým kulometem Schwarzlose M 7/12 nebo lazaret s figurínami zmrzačených vojáků.

K cenným exponátům patří i model moždíře ráže 305 mm, který vyráběly Škodovy závody a patřil k velmi ceněné zbrani, nebo uniformy legionářů z Itálie a Ruska, jež na výstavu zapůjčil soukromý sběratel.

Výstava chce svým dílem přispět k rehabilitaci rakousko-uherských vojáků bez demagogických nánosů z minulého století a politického nazírání na jejich působení.

„Myslím si, že letos, po sto letech, konečně dojde k rehabilitaci rakousko-uherských vojáků, kteří bojovali, byli stateční i nestateční, umírali a byli zranění nebo přežili válku v těch nejstrašnějších podmínkách, jaké si dnes nikdo z nás nedokáže představit," dodal Zdeněk Doubravský.

Zájemci si mohou přijít výstavu prohlédnout do Galerie Šumperska až do 1. června.