„Teď jsem si to bilancoval. Udělal jsem si plakát všech obálek titulů, které jsem vydal. Málem se mi na ten papír ani nevlezly, je to kolem stovky knih,“ říká.

Ve vydavatelském oboru začal Pavel Ševčík podnikat v roce 1992. Na devadesáté roky vzpomíná jako na velmi dynamické časy. Knihkupectví i distributorské firmy vznikaly a zanikaly, mezi začínajícími podnikateli se objevovali podvodníci a nebylo složité přijít o peníze.

Povedená kniha Jeseníky

„Byla to velmi chaotická doba. Myslel jsem si, že budu muset s podnikáním skončit. Potom se mi ale podařilo vydat úspěšnou knihu Jeseníky. Dodnes si na to vzpomínám. Jsem původním povoláním polygraf a tehdy jsem se rozhodoval, jestli si zřídit malou tiskárnu nebo vydat tuto knihu. Rozhodl jsem se pro knihu a naštěstí to bylo správné rozhodnutí. Měla tak velký úspěch, že mě finančně postavila na nohy,“ vzpomíná Pavel Ševčík.

U zrodu každé knihy se Pavlu Ševčíkovi dostane do rukou psaný text a fotografie, na konci míří do tiskárny kompletní stránky v elektronické podobě. Vše mezi tím je práce nakladatele. Velká nakladatelství mívají i desítky zaměstnanců nejrůznějších profesí: grafiky, korektory, pracovníky pro styk s autory nebo ty, kteří mají na starosti prodej.

„V mém nakladatelství spolupracuji externě s češtináři, jinak si ale knihu zpracovávám až po finální podobu k tisku sám. Velcí nakladatelé vydávají i pět knih týdně, já jich udělám maximálně pět za rok,“ vypočítává Pavel Ševčík.

Obrazové publikace? Běh na dlouhou trať

Původně chtěl vydávat zejména obrazové publikace o městech. Proto zvolil pro své nakladatelství název Veduta. Na obrazové publikace se soustředí stále, jen se tematicky posunul výše do hor.

„Obrazové historické publikace, jako je ta letošní s názvem Rychlebské hory, jsou na výrobu daleko náročnější než například romány. U románu stačí nahodit text, u těch obrazových je třeba doplnit fakta, fotografie, text musí sedět s obrázky, jednoduché není ani seřadit kapitoly. Navíc jsou dražší na výrobu, protože bývají celobarevné. Jejich výroba je běh na delší trať, ale dělám je raději,“ objasňuje nakladatel.

Mnohdy jde o intuici

V případě některých publikací osloví Pavla Ševčíka autor nebo organizace, většinu titulů ale Pavel Ševčík vydal z vlastní iniciativy.

„Někoho jsem oslovil, že by se mi líbilo to či ono. Například jsem si kdysi všiml, že docent Filip psal o osobnostech na Šumpersku. Tak jsem za ním zašel, jestli by byl ochoten to vydat knižně. Je to intuice,“ říká jediný nakladatel na Šumpersku a Jesenicku.

Zatím posledním titulem nakladatelství Veduta je publikace ke stům letům od prvního vydání legendární Lišky Bystroušky. Příští rok by se mohli čtenáři dočkat knih z oblasti Jesenicka, jejich vznik je však zatím v plenkách. V době koronaviru je ostatně vydávání a prodej knih rizikový podnik.

„Na příští rok práci mám. Jsem už rok v důchodu. Finančně jsem zajištěný, už nemůžu padnout tak, že bych neměl peníze. Člověk je už klidnější, že mermomocí nemusí vydávat knihy, aby se uživil, ale zatím pořád chci,“ uzavírá Pavel Ševčík.