Za nápadem využít pšenično-žitné bochníky jako surovinu pro výrobu nejoblíbenějšího českého nápoje stojí vedoucí obchodního oddělení pekárny Vašíček Daniel Blaháček.

„V průběhu výroby máme přebytky. Ať se jedná o chleba, který nemá předepsaný tvar nebo má ve střídě příliš velká oka, nebo patky zbylé při krájení. Takový chleba zůstával na pekárně a lidé si jej za zůstatkovou cenu kupovali na krmení pro prasata nebo slepice. Jako pekaře mě netěšilo vidět, jak naše práce skončí v kurníku. Přemýšlel jsem, jak by šel takový chleba zužitkovat,“ popisuje Daniel Blaháček cestu k neobvyklému pivu.

Inspiraci našel v zahraničí. Ve Velké Británii jeden z tamních pivovarů vyrábí svrchně kvašené pivo z bílého pečiva. V Zábřehu jako surovinu však použili kváskový chléb, z něhož se rozhodli vyrobit český světlý ležák. Pivo Chlebák přišlo na svět v pivovaru Welzl, který se od pekárny nachází jen pár stovek metrů.

„My s pekárnou Vašíček spolupracujeme už delší dobu. Vyrábí pro nás Welzlovy tyčinky k pivu, my jim zase dodáváme pivo do pivních rohlíků,“ popisuje jednatel pivovaru Welzl Tomáš Kozák.

Méně chmelený, lehounce nakyslý

Usušený a nadrcený chléb nahrazuje třetinu množství sladu, který je jinak základní surovinou při výrobě piva.

„Chleba obsahuje žito a pšenici. Výsledné pivo je malinko kalnější, v chuti se odráží jiné druhy obilnin než ječmene, ze kterého se pivo běžně vaří. I chlebová kůrka má vlastní chuť, která se v pivu malinko promítá. Chlebák je lehoučce nakyslý, méně chmelený. Ale jinak je to klasický ležák,“ popisuje Tomáš Kozák.

Mezi lidmi měl „tekutý chléb“ obrovský úspěch. „Šli jsme do něčeho naprosto nového, nevěděli jsme, jaké budou ohlasy. Navařili jsme osm hektolitrů piva. Na čep jsme ho dali v den otevření zahrádek po koronaviru a ve čtvrtek jsme už neměli sudové pivo. Zbylo nám jen pár lahví,“ glosuje jednatel pivovaru Welzl.

Světový unikát

Pivo z kvasového chleba je světový unikát. Už teď je jisté, že bude mít v sortimentu zábřežského pivovaru pevné místo. V těchto dnech v jeho sklepě dozrává další várka.

Co stojí za úspěchem Chlebáku? „Z jedné strany zvědavost lidí. Když uvaříme nový druh, lidé ho ochutnávají. Ale hlavně si myslím, že se nám povedl. Je velmi pitelný, lidem chutnal, takže se rychle vyčepoval,“ uvažuje Tomáš Kozák.

„Když jsme dělali vzorky a rozbory, byli jsme sami překvapeni, jak dobré parametry sladina (mezistupeň při výrobě piva, pozn. red.) vykazuje. Je to další důkaz, že chleba z tradičního žitného kvasu funguje,“ uzavírá Daniel Blaháček.