Jiří Křesina pochází z nedalekých Vikýřovic. Stavení na břehu říčky Losinky si přál pořídit už nějakou dobu.

„Jednou jsme sem šli na procházku. Naše dcera Alžbětka byla ještě v kočárku a manžel povídá: Tady ten dům, kdyby se někdy prodával, bych chtěl koupit,“ popisuje sled událostí Markéta Křesinová, povoláním referentka životního prostředí. „Říkali jsme si, že tam dřív asi byla elektrárna. Viděli jsme totiž zvenku náhon,“ dodává.

Za nějaký čas na internetu viděla inzerát na tento dům.

„Manželovi jsem to nejdřív ani neřekla. Nebyla jsem si jistá, jestli je to to, co chci,“ pokračuje v příběhu. Asi o měsíc později manželé znovu procházeli kolem.

„V tu chvíli jsem mu o tom už pověděla. Manžel se toho chytil a hned domluvil schůzku,“ říká Křesinová.

Netrvalo to dlouho a Křesinovi mlýn opravdu koupili.

Že je součástí budovy historické mlýnské kolo, se manželé dozvěděli až při prohlídce.

„Když jsme našli na internetu inzerát, o mlýnském kole tam nebyla žádná zmínka. Až při té prohlídce nás překvapilo, že to tu je,“ vysvětluje Křesinová.

„Jedna část byla zasypaná odřezky ze dřeva až po strop. Ty transmise nebyly vůbec vidět. Jen to největší ozubené kolo trochu nahoře lezlo,“ doplňuje její manžel, povoláním biolog Jiří Křesina.

Prostory chtějí zpřístupnit lidem

V jižní novodobé části budovy má rodina v plánu bydlet. Zbytek, tedy původní stavbu, by rádi zpřístupnili veřejnosti. V mlýnici si představují galerii či prostor pro menší akce.

„Pokud se nám povede získat finance na podporu této památky, rádi bychom to prezentovali,“ zmiňuje Křesinová, která je i ředitelkou spolku Nemeleme.

Cílem spolku je bývalý mlýn pojmenovaný Reitendorf obnovit a zpřístupnit veřejnost. O dotaci už Křesinovi požádali, a protože se historické kolo stalo kulturní památkou, věří, že žádost vyjde.

Menší finanční obnos už manželé dostali od obce. Poslouží na den otevřených dveří. Do útrob historické industriální stavby se bude moci veřejnost podívat v sobotu 29. srpna.

„V rámci toho by měla vzniknout informační tabule, kterou umístíme tady před mlýn. Spousta lidí chodí kolem, ví o tomto domě, ale neví, co je uvnitř,“ říká Křesinová. Naopak někteří místní obyvatelé se na mlýnské kolo údajně chodili dívat už jako děti.

Obilí se v budově číslo popisné 186 mlelo naposledy koncem dvacátých let 20. století. V roce 1928 se však z mlýna stala truhlárna. Kolo se tedy točilo a vyrábělo elektřinu ještě dalších dvacet let.

Znovu se mlít nebude

Bude se v bývalém mlýně znovu mlít?

„Kdybychom to chtěli, museli bychom původní kolo dát pryč a vyrobit repliku. Ale hlavní hodnota je právě v materiálu a zpracování toho kola, takže jsme se rozhodli jít cestou zakonzervování. Navíc původní majitel pozemek rozparceloval a části i s náhonem rozprodal, takže náhon je zasypaný,“ odůvodňuje rozhodnutí Jiří Křesina.