Testovat, netestovat, s rouškami nebo bez nich? Takové otázky v těchto dnech řeší rodiče dětí, které se mají v příštím týdnu vrátit do škol. Existuje hlasitá (i když je otázkou, jak velká) skupina rezolutních odpůrců testování, roušek ve školách, případně obojího. Tento postoj v krystalické podobě vyjadřuje heslo „Okamžitý návrat žáků a studentů do škol bez podmínek“.

Na druhé straně stojí skupina rodičů, která se oprávněně obává, že děti nákazu domů přinesou ze školy a že se následně nakazí oni sami či další členové rodiny. Mohl by jim na koronavirus zemřít někdo blízký nebo by mohli mít sami těžký průběh. Nejhůře z celé situace vychází učitelé a ředitelé škol.

Ocitají se mezi mlýnskými kameny požadavků obou skupin v situaci, kterou nemohou ovlivnit. Musí se řídit nařízeními shora. Navíc někteří řeší i vážné osobní dilema. I některým starším pedagogům stát oproti příslibům do dnešního dne nedokázal zajistit očkování.

Hlavní otázka přitom nestojí, zda testovat a rouškovat či ne, ale jak a proč. V uplynulých dnech se objevila řada laických názorů i sofistikované právní rozbory, proč je testování a rouškování špatně.

Některé argumenty mají svou platnost. Stát musí pregnantně zdůvodnit, proč to či ono opatření nařizuje. To se neděje a je to špatně. Jiné argumenty lze smést ze stolu. Testování prý dětem způsobí psychickou újmu.

Několikeré obkroužení vatovou tyčinkou na okraji nosu ale přece nikomu psychickou újmu způsobit nemůže a s výtěrem z nosohltanu, jak ho známe při dosavadním testování na koronavirus, se tento úkon vůbec nedá srovnávat. Vždyť spousta dětí se denně rýpe v nose kdečím mnohem hlouběji.

Zásadní otázka naopak je, zda má testování v podobě, která školáky od pondělí čeká, smysl. Navíc si nejsem vůbec jistý, zda potřebné úkony menší školáci zvládnou. Bezchybné provedení testu je přitom rozhodující pro to, aby byl výsledek vypovídající. Stejný typ testů používali ve školách v Rakousku. Následovaly velké pochyby o jejich vypovídací hodnotě, protože se po otevření škol nákaza začala šířit.

Českou podobou návratu dětí do škol reálně riskujeme, že se nákaza rozšíří a za pár týdnů bude opět na stole otázka uzavření škol. Výsledkem může být zhoršení epidemie a ještě rozhádanější společnost. Východisko? Testovat, ale tak, aby to k něčemu bylo.