„Jednalo se o otravu muchomůrkou tygrovanou, paní byla hospitalizována týden na oddělení ARO a později na interně, její manžel strávil na interním oddělení tři dny. U muže se jednalo o lehčí otravu. Letos to byl v šumperské nemocnici první případ vážnějších zdravotních komplikací po požití hub,“ sdělil mluvčí Šumperské nemocnice Tomáš Želazko.

Muchomůrku tygrovanou méně zkušení houbaři zaměňují za muchomůrku růžovku, která je považována za jednu z nejchutnějších hub. V celém Olomouckém kraji se za letošní houbařskou sezónu léčilo již více než deset lidí s otravou, z toho čtyři právě po požití muchomůrky tygrované. V dalších případech ale houbaře potrápily nevolnosti, které zapříčinilo i špatné skladování pokrmů z hub.

„Pokud lidé sbírají muchomůrku růžovku, doporučuji každou plodnici pečlivě prohlédnout a zejména se podívat, zda skutečně má velký rýhovaný prsten. Když je klobouk hodně hnědý, může to být muchomůrka šedivka, která nemá dobrou chuť, v horším případě právě muchomůrka tygrovaná,“ varoval olomoucký mykolog Bronislav Hlůza. .
V případě nevolnosti a zvracení po houbovém jídle by se lidé měli hned obrátit na lékaře.

„S sebou by měli vzít všechno, co z hub zbylo – okrájené houby, pokrm z hub, ale i zvratky nebo stolici. Čím dříve přijdeme na to, co to bylo, tím snadnější je pomoc,“ poradil mykolog.

V případě otravy muchomůrkou tygrovanou nastávají potíže poměrně brzo po jídle, kromě silné nevolnosti a zvracení mohou lidé ztratit vědomí, dalším příznakem je neklid, dezorientace a zúžené zornice.

Největším „zabijákem“ je ovšem muchomůrka zelená, příznaky otravy se mohou objevit až po čtyřiadvaceti hodinách. Následky bývají v řadě případů tragické, zvláště pokud se otrava projeví později a jed nenávratně poškodí životně důležité orgány.