Tajemství hřebenu na vši. Vědci přeložili první nápis psaný starověkou abecedou

Vousy mají i své stinné stránky, od ulpívání jídla po nepříjemný okamžik, kdy se člověku v polovině úpravy bradky vybije baterie v holicím strojku. Problémy spojené s vousy však byly v dávné minulosti mnohem nepříjemnější. Možná vás napadá otázka, jak toto souvisí s archeologickými objevy. Spojitost tu je. 

Mezník v dějinách 

Nejstarší dochovaná věta psaná starověkým jazykem sestavena z abecedy se totiž našla na malém hřebenu ze slonoviny. Ten pochází zhruba z roku 1700 př. n. l. a zní asi takto: „Nechť tento kel vymýtí vši z vlasů i vousů!“.

Tajemství hrobu Majoonsuo: S ostatky dítěte ukrýval i důležitý vzkaz od předků

Tým, který podle britské Sky News hřeben v bývalém význameném starověkém městě Lachiš v Izraeli našel, tvrdí, že jde o zaklínadlo, které má nepříjemné parazity odehnat.

„Je to první věta, která byla kdy v Izraeli nalezena v kanaánském jazyce,“ uvedl profesor Yosef Garfinkel z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a dodal: „Je to mezník v dějinách lidské schopnosti psát.“

Profesor Garfinkel a jeho tým, jehož součástí jsou i kolegové z Jižní adventistické univerzity v USA, tvrdí, že hřeben pochází ze sloního klu.

Ačkoli byl vykopán již v roce 2017, rytina byla tak drobná, že si jí všimli až při následném zkoumání na začátku letošního roku. Následně ji rozluštil specialista na semitské jazyky Daniel Vainstub.

Tento zásadní objev nadchnul i vědce, kteří se na výzkumu přímo nepodíleli. „Nejstarší abecedu vynalezli kolem roku 1800 př. n. l. semitsky mluvící lidé, kteří znali egyptský systém písma,“ řekl pro The Guardian profesor severozápadních semitských jazyků na Univerzitě George Washingtona v USA Christopher Rollston.

„Skutečnost, že nápis pojednává o běžném životě, je obzvláště fascinující. Po celou historii lidstva byly vši věčným problémem,“ uvedl Rollston.

Starověký hřeben na vši

Hřeben má rozměry pouhých 3,5 × 2,5 centimetrů a je zubatý na obou stranách. Samotné zuby jsou sice polámané, ale jejich základny jsou stále viditelné. Střední část je značně erodovaná - pravděpodobně kvůli tlaku prstů. Překvapivé je, že jeho design je podobný hřebenům s jemnými zuby, které se k vyčesávání vší a hnid používají i dnes.

Vzácný poklad s tajemstvím. Zlatá hlavice meče má cenu více než osm set tisíc

Vzhledem k materiálu se pravděpodobně jedná o importovaný luxusní předmět - pravděpodobně z Egypta.

Vědci pořídili fotografie hřebenu pomocí mikroskopu s vysokým rozlišením a skutečně na něm našli zbytky vší. Tvrdí, že vzhledem k předpokládanému původu hřebenu je to známka toho, že vši byly problémem i mezi vyššími vrstvami společnosti.