Překvapivý objev. Na vařené rybě si lidé pochutnávali už před stovkami tisíc let

Nejenom lidé milující dobrodružné stanování v divočině by potvrdili, že ryba opečená nad ohněm je opravdovou pochoutkou. Nový výzkum ukazuje, že si ji připravili už někteří z raných předků člověka, pravděpodobně Homo erectus, a to nejméně před 780 tisíci let.

Archeologové našli na nalezišti Gesher Benot Ya'aqov, které se nachází na okraji starověkého jezera Hula, zuby obrovské kaprovité ryby. Homo erectus hodovali podle autorky studie a vědecké pracovnice Steinhardtova muzea přírodní historie na Tel Avivské univerzitě Irit Zoharové především právě na velkých sladkovodních druzích.

Najez se a zemři. Vědci prozkoumali žaludky obětí krvavých indiánských rituálů

Odbornice tvrdí, že jezero bylo v minulosti mělké, a tak bylo pro předchůdce dnešního člověka snadné chytat i větší druhy rukama. Zuby pravděpodobně takto ulovené ryby teď vědcům prozradily, že si ji tehdejší lidé nejspíš následně i opekli na ohni. Výsledky výzkumu, který je vyvrcholením šestnáctileté práce vědkyně Zoharové, zveřejnil časopis Nature Ecology and Evolution.

„Je to neuvěřitelně důležitý objev,“ řekla archeoložka a geochemička Bethan Linscottová. Důkazy o tom, že člověk někdy nahromadil a tepelně upravil zbytky ryb, budou podle ní mít kvůli povrchním znalostem o řízeném používání ohně v mladší době kamenné široký dopad na badatelskou obec.

Už podle předchozích výzkumů souvisejících se zpracováním potravin vědci tušili, že Homo sapiens vařili škrobnaté kořínky na území dnešní Afriky před 170 tisíci let. Portál CNN teď píše, že nejnovější výzkum tedy datum první tepelné úpravy jídla posunul o 610 tisíc let nazpět.

Zoharová a její spolupracovník, vedoucí rentgenové laboratoře v Přírodovědeckém muzeu v Londýně Jens Najorka, analyzovali 56 zubů pravěkých sladkovodních ryb. Hlavně proto, aby určili, zda ryby předci opravdu tepelně upravovali, nebo jen odhazovali jejich zbytky do ohně. Výsledky naznačují, že ryby se opékaly při teplotách mezi 200 a 500 stupni Celsia.

Vědci rozluštili záhadu. Ze zlatých trubek se vyklubala nejstarší brčka na světě

„Nevíme přesně, jak byly ryby upravovány, chybí ale důkazy o vystavení vysokým teplotám, a tak je zřejmé, že nebyly přímo v ohni a nebyly vhozeny do ohně jako odpad nebo jako materiál určený ke spálení,“ uvedl Najorka v tiskové zprávě. „Kdy a kde se poprvé objevil záměrně rozdělaný a kontrolovaný oheň a kdy jsme začali vařit jídlo, to jsou dvě opravdu velké otázky, na které badatelé zabývající se původem člověka dlouho hledali odpovědi,“ doplnil další odborník, profesor Centra pro archeologii původu člověka na katedře archeologie Southamptonské univerzity John McNabb.

Výzkumný tým také zjistil, že ryby byly v dané době pravidelnou součástí jídelníčku. Vědci to dokázali na základě analýzy skloviny zubů, díky které určili, v jakém ročním období ryby umíraly. Výsledky naznačily, že byly zpracovávány a konzumovány po celý rok.

Klíčový posun ve vývoji

Přechod ze syrové na tepelně upravenou stravu byl pro člověka zásadní. Mohl díky tomu vynaložit více energie na vývoj nových sociálních a behaviorálních systémů. „Strava měla velký vliv na vývoj našeho druhu. Předpokládá se, že zejména konzumace masa přispěla k nárůstu relativní velikosti mozku našich raných předků rodu Homo - ale patogenní bakterie činí z konzumace tepelně neupraveného masa riskantní záležitost,“ vysvětlila Linscottová.

Starověké amfory vydaly tajemství. Číňané znali nejméně dva druhy alkoholu

Tepelná úprava bakterie zabíjí a také zvyšuje energetickou hodnotu masa. Tím vznikl spolehlivý zdroj potravy. Pochopení přesného období, kdy k přechodu došlo, může vědcům přinést více informací, jak se předci dnešních lidí vyvíjeli.

„Získání dovednosti potřebné k vaření jídla znamená významný evoluční pokrok, protože poskytlo další prostředky pro optimální využití dostupných potravinových zdrojů,“ cituje archeoložku Naamu Goren-Inbarovou z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě portál Science Alert. Je podle ní dokonce možné, že se zpracování potravin neomezovalo pouze na ryby, ale zahrnovalo i různé druhy zvířat a rostlin.

Člověk vzpřímený

Homo erectus, neboli Člověk vzpřímený, byl prvním předchůdcem dnešního člověka, který migroval mimo Afriku. Právě jezero Hula mohlo být klíčovou zastávkou na trase takových migrací. 

Nejnovější objev je nejstarším důkazem používání ohně ranými lidmi v Eurasii, v Africe se už v minulosti našly naleziště stará nejméně jeden a půl milionu let obsahující dřevěné uhlí a spálené kosti. Ty ale nesly spíše známky spálení než vaření. „Lidští předkové mohli prostě vyhodit kosti do ohně,“ citoval archeoložku z francouzského Národního přírodovědného muzea Anaïs Marrastovou deník Guardian.