Kliknutím zvětšíteNavzdory jejich fantasknímu jménu nemají pusté kruhy v Jižní Africe s vílami nic společného. V průběhu let vědci přišli s mnoha teoriemi. Někteří věří, že za obrazce můžou termiti, jedovaté plyny, škodlivé keře, mikroby nebo houby. Jiní si naopak stojí za tím, že jsou pouze výsledkem soupeření rostlin o vodu.
Právě k poslední teorii se přiklání nová studie. Podle ní kruhy vytvořily rostliny, které se snaží, aby v drsných podmínkách neumřely žízní. Ze svých kořenů údajně udělaly nasávače vláhy a prázdná místa používají jako zásobárny nedostatkové vody.
Tříleté pátrání
Jedním z nejzapálenějších vědců studujících vílí kruhy je Stephan Getzin z německé Univerzity v Göttingenu. Právě on vedl novou studii, na které začal pracoval už v roce 2000. V následujících letech vydal více odborných článků o této namibijské zvláštnosti než kdokoliv jiný. Nejnovější publikoval v říjnu v databázi ScienceDirect.
Getzinův předpoklad byl, že se rostliny v oblasti vyvinuly tak, aby v poušti maximálně využily omezeného množství vody. Ekolog strávil v Namibii poslední tři roky, aby pro svou teorii našel důkazy.
Charakteristickým znakem vílích kruhů jsou neúrodná místa uprostřed vegetace. Většina z nich má průměr od dvou do deseti metrů a od dalších kruhů jsou oddělené až deseti metry rostoucích trav, píše web ScienceAlert.
Právě tyto prosperující trávy přišly Getzinovi stejně pozoruhodné jako mrtvá místa. Rostliny zde našly způsob, jak úspěšně a v hojném počtu přežívat na poušti, kterou odborníci považují za jedno z nejsušších míst na světě.
V období sucha traviny zmizely
V roce 2020 ovšem kruhy zmizely. Důvodem bylo extrémní období sucha, které zahubilo téměř veškerou vegetaci. Během toho roku Getzin a jeho tým do půdy nainstalovali senzory, které zaznamenávaly vlhkost půdy v asi 20centimetrové hloubce.
Díky senzorům dokázali také snímat, kolik a jak traviny přijímaly vodu. „Měli jsme štěstí, protože v roce 2020 nebyla téměř žádná vegetace. V roce 2021 a letos jsme ovšem mohli díky bohatým srážkám skutečně sledovat, jak růst nových travin přerozděluje vodu v půdě,“ prohlásil Getzin.
Vědecký tým zanalyzoval získaná data a zjistil, že voda v kruzích ubývá z půdy rychle i přes to, že v nich nerostou žádné rostliny, které by ji potřebovaly. Mezitím se trávám v okolí záhadných obrazců dařilo velmi dobře.
I proto Getzin pracuje s teorií, že si tyto dobře zakořeněné trávy v tvrdém prostředí vyvinuly u kořenů nasávací systém, kterým k sobě přitahují veškerou vodu z okolí. Tím pádem se v kruzích nedaří vyrůst žádným novým rostlinám, i kdyby se o to snažily okamžitě po dešti - nikdy totiž nemohou načerpat dostatek vody pro život.
Takové chování trav, jaké je možné vidět v Namibské poušti, je příkladem takzvané ekohydrologické zpětné vazby, kdy se z neúrodných kruhů stávají zásobárny vody pro vegetaci na okrajích. „Tato samo-organizace slouží ke tlumení negativních účinků rostoucího sucha. Je možné ji vidět i v jiných extrémně suchých oblastech světa,“ uvedl Getzin.
Proč zrovna kruh
Podle Getzina je kruh nejlogičtější geometrický útvar, který by mohla rostlina trpící nedostatkem vody vytvořit. „Je to struktura, která maximalizuje množství vody dostupné pro každou jednotlivou rostlinu,“ vysvětlil. Kdyby podle něj traviny vytvořily například čtverec, bylo by pak po obvodu mnohem více jednotlivých rostlin, které by neměly dostatek vody.
Pád původní teorie
Jedna z doposud nejvíce podporovaných teorií vzniku záhadných kruhů byla přítomnost písečných termitů. Ti podle ní mají poškozovat kořeny rostlin, které v důsledku toho nedokážou správně přijímat vodu a umírají.
I přes příznivé přijetí této teorie, studie podobných kruhů z Austrálie z roku 2016 žádnou souvislost se škůdci nenašla. Getzinův výzkum dospěl k podobným závěrům a dosud populární teorii také vyvrátil. „Zachytili jsme příklad, kdy pršelo jen jednou a po osmi či devíti dnech začaly umírat pouze trávy uvnitř kruhů,“ řekl Getzin.
Tým tyto umírající rostliny vykopal a prozkoumal jejich kořeny. „Žádná z těchto trav je neměla poškozené. Přesto uhynuly. Naše výsledky jasně říkají, že trávy umírají bez přičinění termitů,“ prohlásil.
Tajemství kruhů stále není vyřešené
I přesto, že nová studie je velkým krokem dopředu, jak Getzin, tak i další vědci věří, že je stále co zkoumat. „Mnoho otázek zůstává nezodpovězených,“ řekla analytická chemička Yvette Naudéová deníku The New York Times. Sama se přiklání k hypotéze, že půda uvnitř kruhu svým složením brzdí růst trav.
K výzkumu se vyjádřila i vědkyně zabývající se rostlinami Marion Meyerová z Pretorijské univerzity. „Nová studie sice přesvědčivě prokázala, že termiti při vzniku kruhů nehrají roli, ale mohly vzniknout i výskytem jiné rostliny, a to pryšce,“ uvedla.
Podle studie, kterou vědkyně publikovala, produkuje pryšec mléčnou toxickou mízu, která by mohla být důvodem, proč v kruzích nic nepřežije.
Doktor Getzin ani s jednou z těchto hypotéz nesouhlasí a odkazuje na svůj výzkum, kdy podle něj ani obsah půdy ani pryšec na rostliny nemají vliv.
Navazující studie se bude muset ujmout někdo jiný
Vědec Getzin už však navzdory nejednodnosti odborné komunity pokračovat ve výzkumu vílích kruhů neplánuje. „Je na čase se posunout dál a věnovat se další výzvě,“ svěřil se stanici CNN. I nadále ale bude zkoumat rostliny, které pro přežití vytvářejí inteligentní vzorce.
Paradoxně se jeho nové pole zájmu nachází nedaleko oblasti, kde doposud studoval vílí kruhy. Jen kousek odtud totiž také vznikají v půdě zvláštní obrazce. „Je to úplně jiný druh trávy, ale tvoří identické velké kruhové útvary,“ vylíčil odborník. Tento proces plánuje studovat během příštího období dešťů v roce 2023.
17
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
