Celý týden svítilo sluníčko, venku bylo krásně a člověk zpoza okna kanceláře či dílny sledoval to jasno. Občas to i naštve, když musíte být v práci, přitom byste raději vyrazili za sportem do hor či jen na procházku. Přemýšlíte tedy o dovolené, nebo se těšíte na víkend a doufáte, že předpověď bude stejná a realita vám nepřekazí plány.
Osobně jsem vyrazil ve čtvrtek na Paprsek a musím říct, že to byla trefa do černého (trasa i počasí na výbornou). Auto necháte pod sjezdovkou a za parkovné nic neplatíte. Rychle namazat, přezout, nasadit rukavice a hurá do stopy. K té to máte od parkovacího místa asi dvacet metrů, takže ideální. Za oknem to vypadalo, že je venku příjemně, ale bylo jasné, že zdání klame. Teplota je pod nulou, ale na úvod vás čeká asi tříkilometrový výstup. Musíte se totiž vyhrabat oklikou nahoru na sjezdovku k Chatě na Paprsku. Takže po pár metrech jste zahřátí a přemýšlíte, jestli nebylo lepší jednu vrstvu nechat v autě (později při sjezdech zjistíte, že nebylo).
Stopa krásně upravená a můžete vyrazit. Po cestě si navíc můžete udělat odbočku k Dalimilově rozhledně, odkud máte nádherný výhled. I k ní je vyjetá stopa a zajížďka není nikterak velká. Uděláte povinnou fotku a můžete pokračovat.
Jakmile zdoláte strmý kopec, čeká vás nahoře na rozcestí rozhodování, kterou trasou se vydat. Upravovaných tras je hned několik. Můžete vyrazit například na Smrk, Černý potok, Trnovou horu či se vydat na okruh Pralinka nebo Pohádka.
Ač nejsem žádný velký běžkař a tento typ lyží jsem měl na nohách posedmé, otázka naší čtyřčlenné skupiny byla jednoduchá: okruh malý Šengen (8 kilometrů) nebo Velký Šengen (17 kilometrů)?
Rozhodli jsme se pro delší variantu a musím říct, že byla ideální. Po cestě se kocháte krásnou přírodou - všude okolo krásně zapadané stromy, spousta sněhu, prašan, ideálně upravená stopa, výhledy a čerstvý vzduch. Během čtvrtečního dopoledne také málo lidí, které potkáte. Narazili jsme akorát dvakrát na lyžařský výcvik, ale jinak jsme většinou jeli sami, což ještě umocnilo super zážitek.
Na trase Velký Šengen se dostanete až do Polska, kde nějakou dobu strávíte. Chvíli dřete nahoru, potom se zase svezete dolů. Po většinu z oněch sedmnácti kilometrů navíc můžete vedle stopy bruslit, takže na své si přijdou vyznavači klasiky i bruslení.
Celou cestu vám sníh krásně „křupe“ pod hůlkami. Jen poslední dva kilometry mi přišli nekonečné. Ale to záleží samozřejmě na zvyku a kondičce.
Výlet bych ohodnotil devíti body z deseti. Jediné minus přišlo na závěr. Když jsme dorazili kolem půl druhé k Chatě na Paprsku, zdálo se, že je víkend. Na trase sice příliš lidí nepotkáte, ale když se běžkaři a lidé ze svahu sejdou u restaurace, už se to nahromadí, takže na občerstvení se čeká fronta.
Ať už si počkáte nebo ne, na konec už vás čeká jen tříkilometrový sjezd dolů zpět k autu. My jsme při něm mrzli, ale důležité bylo, že jej všichni zvládli a nikdo nespadl. Celkově i se zajížďkou k rozhledně náš okruh měřil necelých 25 kilometrů.
Pokud se počasí závratě nezkazí, tak je nahoře sněhu více než dost. Tak vyražte.
