Ovšem ani z jednoho si Tomáš Laštůvka nic nedělá. I během rozhovoru je hodně nad věcí, jako v zápasech, kdy ho nikdy neuvidíte rozčíleného, ať ze zákroku soupeře, nebo z výkonu sudího. „A proč bych se rozčiloval? Je to jenom sport,“ říká neskutečně klidným hlasem.

Na palubovce je nepřehlédnutelný i díky svým fyzickým předpokladům: skoro dvoumetrový a přes metrák vážící chlap několikrát za zápas zbourá obranu soupeře.

„Bránit Tomáše je obtížné. S jeho fyzickými předpoklady a jeho tahem do gólu… A hrát na něho osobku? On se pak přesune na pivota a zase se těžko hlídá,“ přiznal například asistent trenéra Nového Veselí Tomáš Studený.

Tomáši, co je pro vás větší překvapení: že vedete tabulku střelců, nebo že Šumperk vede tabulku 1. ligy?
Já neřeším, že vedu tabulku střelců, pro mě je důležité, jak se daří týmu. A že jsme první, to je bomba. Ovšem od sestupových pozic nás nyní dělí pět bodů, letos mají sestupovat čtyři týmy, takže nepropadejme nějakému nadšení, ještě je před námi dvanáct zápasů.

Ale stejně, jste první, po deseti kolech, to není náhoda.
Je to výborný výsledek. Podařil se nám začátek sezony, tým je v pohodě a měli jsme i štěstí. Většina zápasů je velmi vyrovnaná, stačí si vzpomenout na poslední zápas s Novým Veselím, tam jsme určitě měli i štěstí.

Zpátky k vašim statistikám. Je jisté, že budete mít po polovině soutěže na kontě více než stovku gólů. Máte vysvětlení, proč máte takovou formu?
Nemám vysvětlení. Já to opravdu nevím, proč dávám tolik gólů. Soupeři nás neznají, možná nás trošku podceňují…

…ale to neznamená, že jen proto dáte třeba sto deset gólů za jedenáct zápasů…
Já vážně nevím. Nemám ani moc velkou ránu, jako třeba Martin Vobořil. Opravdu to netuším.

No, máte fyzické předpoklady, kolik měříte a kolik vážíte?
Vojenská míra byla 198 cm, vážím 105 kilo.

To bych řekl, že vážíte daleko více. Vypadáte opravdu velmi urostle.
Opravdu? Už tak se mi spoluhráči smějí, že jsem špekáček, že jsem jako Jarda Kužel.

Byl jste vůbec někdy se svou figurou zraněn protihráčem?
No, asi ne, na nic si nevzpomínám. Nějaký ten výron kotníku, obražené prsty, ale to jsou v házené běžné věci. Mně se závažnější zdravotní potíže zatím vyhnuly.

Tomu věřím, neumím si představit, že by vám někdo byl třeba schopen zlomit nohu.
(smích) Ona je navíc první liga sice tvrdší než druhá liga, ale daleko méně zákeřná, opravdu jsem se doposud nesetkal se zákeřným zákrokem. Je to tvrdé, ale velmi férové. Ono to tak asi je, čím vyšší soutěž, tím vyspělejší hráči, co prostě chtějí hrát házenou, ne faulovat. Ve druhé lize je třeba hráč Ocásek z Trnávky, který jde na hřiště hlavně s úmyslem někoho zranit. To v první lize opravdu není.

Šumperk vede tabulku, má nejlepšího střelce, ale třetím nejlepším střelcem ligy je váš spoluhráč Martin Vobořil, osmnáctiletý talent.
To je opravdu talent a má ránu v ruce, jako když kopne kůň. Možná se nezdá, ale má velkou sílu. Ten kluk má všechno před sebou, ten si zahraje extraligu.

Vy jste si půl sezony s Petrem Dopitou zahráli před pěti lety Interligu, spojené nejvyšší soutěže Česka a Slovenska…
Moc rád na to vzpomínám. Byla to skvělá zkušenost, hrát vedle nejlepších.

Byl jste tehdy profesionální házenkář?
Ale kdeže. O půl čtvrté mě čekal před prací Petr Dopita, odjeli jsme na trénink a když jsme hráli zápas na Slovensku, vyjeli jsme brzy ráno, celý den v autobuse, pak zápas, nad ránem jsme byli doma a šel jsem normálně do práce. Ale moc rád na to vzpomínám.

Petr Dopita, bez něho by asi šumperská házená nebyla v 1. lize.
Ne, nebyla. On je nejstarší hráč, ale jeho fyzička je neskutečná. A s ním si na hřišti strašně věříme. On je pro nás nesmírně důležitý. Když nehraje, jsme poloviční.

Když jsme u spoluhráčů, nemohu se nezeptat na gólmana Zbyňka Ošťádala. To je asi v dobrém úkaz, že?
Co pro nás znamená mít v bráně Zbynďu, to se těžko vysvětluje, ale s ním víte, že když uděláte chybu, že on ji napraví. Já ho znám už strašně dlouho, to je vynikající gólman a výbornej kluk.

Je vůbec obdivuhodné, jak máte složený tým. I hráče na černou práci, navíc je vidět, že spolu hrajete dlouho, jste sehraní.
A proto jsme teď první. Ne díky mně, ale že jsme tým, který je tak sehraný. A bez hráčů na černou práci nikdy nic nevyhrajete.

Je to taková tradiční otázka, ale je první liga těžší než liga druhá?
Je to kvalitnější soutěž, hrozně vyrovnaná. Ve druhé lize kolikrát stačilo zabrat na patnáct minut a pak to nějak dohrát. Ale i ve druhé lize jsou solidní mančafty, které by to v první lize nějak zvládly.

Bolí vás první liga více než ta druhá?
Ano, ale ne v utkání, tam máte spoustu adrenalinu, takže to tak nevnímáte. Ale v pondělí ráno, když vstávám do práce, to mě bolí celé tělo, od kotníků až po hlavu.

Poznáte, když na vás soupeř hraje osobku?
Poznám, ale je mi to fakt jedno.

Vás asi nic nerozhodí, nikdy jsme vás neviděl naštvaného nebo rozčileného kvůli zákroku soupeře nebo když sudí špatně zapíská. Vypadáte skoro jako robot.
(smích) A proč bych se rozčiloval? Stejně to nezměním. Je to jen sport. Já se soustředím jen na svůj výkon, ostatní neřeším.

Nemáte chuť si zahrát ještě extraligu? Zájem o vás by byl…
Myslím si, že skoro na sto procent mohu tvrdit, že házenou už budu hrát jen za Šumperk. Já měl dva sny: zahrát si první ligu a pak první ligu se Šumperkem. Vše se mi splnilo. Já mám v Šumperku práci, a ta je pro mě moc důležitá (Tomáš pracuje jako zástupce ředitele společnosti Urdiamant – pozn. red.).

Co takhle extraligu se Šumperkem?
(hodně veliký smích) Neblázněte, jsme v půlce sezony a ta druhá půlka bude těžší než ta první. Máme pořád stejný cíl, zachránit se v první lize.

A vy třeba skončit sezonu se dvěma sty góly…
Já bych byl raději, kdyby sezona skončila a Šumperk měl třicet bodů a byl v tabulce první.

Data Tomáše Laštůvky
Střelci 1. ligy
tabulka