„Chtěli jsme ukázat, že se dokážeme poprat s činkou o každé kilo, i když jsme v soutěži po tak dlouhé době. Mrzí nás to dvojnásob, protože jsme začali přípravu už v prosinci a byli jsme výborně připraveni. Navíc jsme se těšili, že se předvedeme před publikem v úplně nových dresech,“ lituje Tomáš Pliska z TJ Šumperk.

„Doufali jsme, že i přes zrušení soutěží, se nás následné zákazy nedotknout a tréninky budou nadále pokračovat,“ pokračuje. Jenomže rozhodnutí o uzavření haly, kde se nachází i vzpírárna, i venkovního sportoviště tyto plány zhatilo.

„Rozhodnutí nicméně chápeme a respektujeme, momentální zdravotní situace je vážná a toto omezení má svá opodstatnění,“ pokyvuje Pliska. Dalším problémem je i uzavření všech komerčních posiloven a fitcenter.

A tak se podobně jako v jiných sportech musí připravovat individuálně. Oddíl vzpírání zapůjčil jednotlivým členům část vybavení. „U cvičení je důležitá síla, ale to je jen třetina výkonu. Vliv hrají i jiné faktory. Druhou třetinu tvoří správné technické provedení a v neposlední řadě je motivace dokončit cvik za každou cenu,“ popisuje Pliska.

Většina vzpěračů má doma podobný cvičební prostor jako ve vzpírárně. U některých to je v garáži, ve sklepě nebo na dvorku. „Jsme zvyklí dodržovat tréninkové dny, takže v tomhle se nic nezměnilo. Má to výhodu, protože s množstvím volného času přichází chuť na cvičení i v ostatní dny,“ hledá Pliska pozitiva.

Při individuálních trénincích je problém hlavně se správným provedením cviků: „Nechceme se proto za každou cenu pokoušet o co nejlepší výkon, ale raději zlepšit fyzickou kondici.“

Na druhou stranu v tomto vidí i plus, protože někdy se nechají unést vidinou maximálního výkonu: „Sportovci nemají za zády trenéra, který je občas brzdí v rozletu, takže teď mohou jít s výkony opravdu na hranu možností a špatný pokus opakovat klidně třeba dvacetkrát.“

Naopak dalším limitujícím faktorem je studené počasí, protože většina trénuje v nevytápěných, nebo přímo venkovních prostorách. „Proto musíme dbát na dostatečné rozcvičení, abychom předešli možnému zranění z prochladnutí. Každý z nás dělá, co může. U některých je problém s prostory, na velkou činku, protože na ni nemají místo, takže trénují s vybavením, které se jim domů vejde, případně využívají jako sportoviště okolní přírodu – například běhají, nebo provádějí jiné venkovní aktivity,“ popisuje Pliska.

Jednotliví členové momentálně nemají nastavené konkrétní tréninkové plány, jako při běžných trénincích. Všichni ale ví, jak trénovali před tímto omezením a snaží se na tréninky ve svých domácích podmínkách navázat. „Zároveň spolu bojujeme i na dálku, když si navzájem sdělujeme své tréninkové výsledky a snažíme se být lepší než ostatní,“ prozrazuje.