Sama totiž v Šumperku svou dosud veřejností nedoceněnou sportovní kariéru začínala. A ačkoliv je mistryní Evropy, vítězkou Final Four a nyní i vicemistryní světa (což je opravdu čistokrevný sportovní mirákl), potvrdila známou zákonitost, že ti, co toho hodně dosáhli, jsou nesmírně skromní.
A že ustát čtvrteční podvečer v sále šumperské Vily Doris nebylo pro 195 centimetrů vysokou sportovkyni s figurou modelky a tváří filmové hvězdy určitě jednoduché…
„Kolik uděláte kliků?“ vypálil jeden z chlapců v zaplněném sále. Ivana chvíli vyděšeně dumala, aby přiznala: „Já jsem na tohle slabá, možná žádný, ale holčičích kliků udělám třicet.“
„Kolik jste nejvíce prohrála?“ zajímalo zase dívčinu. „To si pamatuji, byl to můj úplně první zápas v životě, v Ostravě jsme prohráli 102 k nule,“ vypálila bez okolků Ivana. „A jak jste se cítila?“ dotíralo děvčátko. „Asi jsem přijela domů a brečela jsem, že nás zbili,“ konstatovala zcela chladnokrevně Večeřová.
Přestože na setkání s Ivanou Večeřovou byla přítomna i média, na řadu se nedostala. Děti byly totiž motivovány: za každý chytrý dotaz dostaly fotografii Ivany. A tak les rukou nad hlavami byl nekonečný a výdrž řady dotazuchtivých účastníků, kdy dokázali sedět se vzpaženou končetinou i dvacet minut v jednom zátahu obdivuhodná.
Umíte vařit? „Myslím si, že ano, ale vaří spíše můj přítel, já hlavně ráda peču.“
Baví vás běhání? „Ano, dokonce bych řekla, že na vytrvalostní běh jsem opravdu dobrá.“
Hrála jste někdy proti mužům? „V mládežnických kategoriích jsme trénovali proti chlapcům a ve Španělsku na tréninky občas trenér vzal i muže, abychom to měly my holky těžší.“
Když jste byla mladší, říkala jste si, že budete mít tolik medailí? „Ne, já si ani nemyslela, že se stanu reprezentantkou. Říkala jsem si, že v nároďáku nemohou být normální lidé, ale nadlidé z Marsu.“
Kterou učitelku ze základky jste fakt nesnášela? (Ivana chodila na I. ZŠ v Šumperku – pozn. red.) „Na tohle si už vážně nevzpomínám.“
Co vám ze sportů nejde? „Neumím šplhat. Vždycky jsem to trénovala s manželkou pana starosty, ale fakt mi to nikdy nešlo.“ (manželka šumperského starosty Zdeňka Brože, který setkání také navštívil, je učitelka – pozn. red.)
Setkání moderoval známý šumperský atletický trenér a moderátor řady akcí Petr Konupčík, který také vicemistryni světa nešetřil.
„Ty jsi Ivanko hodně agresivní hráčka, že?“ ptal se. „Ne, tvrdá ano, ale že bych byla jako zlá, to snad ne.“ Konupčík tak ihned vytáhl knihu, ve které byla fotografie s Ivanou v souboji s protihráčkou. „Podívejte se, jak Ivana tu Rusku štípe,“ zvolal Konupčík.
Ivana Večeřová má za sebou v české lize jedenáct let dlouhou šňůru zápasů, během které její tým Gambrinus Brno jen dvakrát prohrál. Ve finále mistrovství Evropy dokázala se svými spoluhráčkami otočit ztracený zápas s neporazitelnými Ruskami, s Brnem vyhrála možná ještě těžší turnaj, než je mistrovství světa, Final Four ženské Euroligy. Hrála na olympiádě, nedávno zbláznila celou zem, když s národním týmem dokráčela do finále mistrovství světa (pro typického českého mužského sportovního konzumenta – to je tak šokující senzace, jako kdyby současná fotbalová Sparta vyhrála v poháru tři zápasy v řadě, tudíž téměř nemožné).
„A co budete dělat, až s basketbalem skončíte?“ zajímalo v sále začínající basketbalistku.
„To nevím,“ přiznala Ivana Večeřová.