Čekal na ně náročný přechod přes vrcholky Jeseníků, Králického Sněžníku a Suchý vrch. Prvenství obhájili šumperský vytrvalec Pavel Paloncý s parťákem Filipem Šilarem z Frýdku-Místku. Dvě stě dvacet kilometrů náročným terénem urazili za necelého dva a půl dne, přesně za devětapadesát a půl hodiny.

„Bylo to delší, než jsme čekali. Ztratili jsme poslední mapu, takže jsme kolem Hanušovic trochu bloudili v hustém lese. Poslední noc byla navíc nejstudenější za celou dobu závodu. Jsme rádi, že jsme v cíli," řekl Pavel Paloncý.

Pavel Paloncý (vlevo) a Filip Šilar na trati Rock Point – Zimní výzvy.S kolegou Filipem Šilarem je navíc zastavila neočekávaná dobrodružná akce. „Uprostřed ničeho jsme narazili na nové auto, které bylo otevřené. Zřejmě bylo kradené, a tak jsme volali policii. Nejhorší pro nás v tu chvíli byla věta, abychom na místě počkali," usmál se Filip Šilar.

Vítězové v součtu naspali pouhých dvacet minut. „Měli jsme závod spočítaný na dvě noci. Víme, co naše tělo vydrží, a tak jsme šli prakticky nonstop. Kdybychom ale věděli, že i třetí noc strávíme na cestě, už bychom si někde dali kratší spánek. Takhle to už byla hrana, při které člověk začíná mít i menší halucinace," přiznal zlatý Pavel Paloncý.

Náročná byla hned první noc, kdy se vytrvalci museli dostat ze startu v Šumperku na nejvyšší vrchol Moravy a Slezska Praděd. Místy bylo tolik sněhu, že se bořili, i když měli na nohu sněžnice. Hned první noc tak byla konečnou pro pět dvojic.

„Od Jelení studánky jsme šli rovnou na Praděd. Záměrně jsme si zkrátili cestu a vynechali Karlovu Studánku, protože trasa byla hodně těžká. Viděli jsme, jak se bořili i ti, co měli sněžnice. Bez nich se to ale nedalo. Jak se pod vámi prolomila zmrzlá krusta, zapadli jste po pás. Mám dost odřené nohy. Stoupali jsme po čtyřech," podělil se o své dojmy Jan Novák.

S více než pětadvacetihodinovým odstupem na nejrychlejší dorazil do cíle druhý pár v pořadí Martin Mazal a Vítek Pučálek. V okamžiku, kdy byli Paloncý se Šilarem už v cíli, oni dorazili na třetí kontrolní bod na Suchém vrchu, kde si na dvě hodiny lehli.

„Jde to hodně pomalu. Síly docházejí, dvakrát jsme bivakovali. Když si uvědomím, co máme před sebou, vůbec se mi do toho nechce," pousmál se před posledním úsekem trasy Martin Mazal.

V kategorii smíšených páru byli nejrychlejší manželé Bohoňkovi z Mělníka. Trasu urazili za necelých sedmadevadesát hodin. „Manželka je ta, která nás spíš žene, ale jdeme tak, abychom stihli všechny limity a došli do cíle. Není rozhodující čas ani pozice, jen chceme dojít a celkově si to užíváme. Měli jsme spát pár hodin v hotelu, ale přišli jsme pozdě a museli se spokojit s kůlnou za místní hospodou," líčil své zážitky Miloš Bohoněk, jinak primář Ústřední vojenské nemocnice v Praze-Střešovicích.

Jeho manželku přitom nepřecházel humor. „Doma jsem před závodem měla takového organizování, že si nemůžeme dovolit nedojít. Regule navíc neumožňují, abych manžela zahrabala do sněhu a případně došla sama," vtipkovala Ivana Bohoňková.

Letošní ročník Rock Point – Zimní výzvy tak jen potvrdil své extrémní pojetí. „Klobouk dolů před všemi, kteří do závodu odstartovali, a především před těmi, kteří ho dokončili. Jejich výdrž a nasazení v momentech, kdy by většina ´smrtelníků´ závod vzdala, byly neuvěřitelné," vysekl poklonu účastníkům ředitel závodu Pavel Zitta.

Rock Point – Zimní výzva se konala letos potřetí. Oproti loňskému roku doznala mnoha změn. Loni závodníci putovali na dlouhé trase z Jeseníků až do Krkonoš a na krátké do Orlických hor. Tentokrát organizátoři přichystali jedinou trasu se startem i cílem v Šumperku.