VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boj o absolventy technických oborů trvá. Firmy nabízí stipendia i kariéru

Pokračovat ve studiu nebo jít raději pracovat na své vlastní kariéře? Otázka, kterou v těchto dnech řeší jedenáct absolventů Střední školy technické v Přerově – po úspěšném složení maturitní zkoušky totiž mají někteří z nich možnost nastoupit do firem, se kterými už v rámci studia nějakou dobu spolupracují.

9.6.2015
SDÍLEJ:

Zleva vedoucí vzdělání a učňovského střediska Milan Martinát a student Vladimír ŠtenclFoto: DENÍK/Iva Najďonovová

Slavnostního předání se účastnili i zástupci společností, se kterými škola už dlouhodobě kooperuje – prostějovská Mubea a přerovská Meopta-Optika. Firmy žákům v průběhu studia nabízejí stipendijní programy.

„Jsme moc rádi, že našim žákům a studentům můžeme slíbit po maturitě či vyučení zisk stabilního zaměstnání. Pokud se budou snažit, firmy jako Mubea či Meopta-Optika jim zaručí práci na dobu neurčitou," vysvětlil ředitel školy František Šober. Škola navazuje kontakty až s padesáti regionálními firmami.

Fakt, že stipendijní programy pomáhají studenty motivovat, potvrdila i učitelka Zita Havranová.

„Své ovoce to určitě nese. Vidím to jako třídní učitelka třetího ročníku – také mám ve třídě stipendisty a musím říct, že tito žáci jsou bezproblémoví, zejména co se týče docházky a známek. Je to pro ně motivace, dostávají peníze," prozradila s tím, že kdyby se jejich prospěch zhoršil nebo měli neomluvené hodiny, byli by kráceni na stipendiu.

Absolventi oborů Mechanizace a služby, Mechanik seřizovač, Optik a nástavbový obor Provozní technika se o budoucnost bát nemusí. Boj o studenty technických oborů totiž stále trvá.

„Situace u nás je taková, že nabídka neodpovídá poptávce. Máme relativně malý počet odborných škol, ale obrovský počet škol s humanitním zaměřením, stálo by za to podívat se, jakou mají tito lidé uplatnitelnost, a kolik jich potom musíme rekvalifikovat. Rovnováha není ani v rozdělování prostředků pro odborné školy a gymnázia," upozornil Štěpán Urbanec, jednatel společnosti Mubea, která se zabývá výrobou pružin a stabilizátorů do osobních automobilů.

Zleva student Vladimír Štencl, Milan Martinát, vedoucí personálního odd. Kateřina Krausová, Luboš Jadrný

Zleva student Vladimír Štencl, Milan Martinát, vedoucí personálního odd. Kateřina Krausová, Luboš Jadrný

Chci do výroby, zajímá mě, jak se věci konstruují

Slibně „našlápnuto" má i dvacetiletý Vladimír Štencl. Už v prvním ročníku střední školy začal spolupracovat se společností Mubea, dnes díky její pomoci míří výš, než by si kdy pomyslel.

Maturita je úspěšně za vámi, co máte v plánu?
Připravuji se na Vysokém učení technické v Brně. Budu se snažit to nějak zvládnout a dál pokračovat v dobré práci.

Máte představu, co byste chtěl v budoucnu takzvaně dělat?
To není až tak důležité. Je v podstatě jedno, na jaké pracovní pozici bych byl, protože z každé se dá něco vytěžit, vždy se dá něco naučit. Zajímá mě výroba, konstrukce věcí.

Spolupráce se společností Mubea zůstává?
Ta je hodně důležitá při studiu na vysoké škole. Půjdu na strojnictví, dále na technologii. S firmou Mubea budu stále v kontaktu.

Původně jste šel do učení, teď pokračujete na vysoké škole. Musí to být úžasný pocit.
Nikdy bych neřekl, že se dostanu takhle daleko, když jsem nastupoval do prvního ročníku na řemeslo, nepočítal jsem ani s maturitou, a teď půjdu studovat na vysokou školu. Se společností Mubea jsem začal spolupracovat hned po příchodu na školu před pěti lety. Za to, kde jsem teď, děkuji hlavně zmíněné firmě a její motivaci posouvat se dál.

Vyrábíme rohlíky a nevíme, kdo si je bude kupovat

Je hlavní postavou v komunikaci mezi školami a firmou Mubea. Vedoucí vzdělání a učňovského střediska Milan Martinát dělá náborové akce pro studenty základních a středních škol, kterým tak otevírá dveře k budoucímu povolání.

Studentům nabízíte stipendijní programy, uvádíte je do praxe. Kolik škol vlastně máte na svém seznamu?
Spolupracujeme s dvanácti školami, nejstarší absolventy máme v Prostějově, na druhém místě je hned Přerov. Dnes už máme kolem stovky žáků, kteří se pro nás učí nebo studují dále.

Jak vypadá hledání studentů?
Děláme náborové akce, jezdíme po školách a prezentujeme se v rámci celého regionu.

Co podle vás trápí české školství?
Je to jednoduché, je tady propad – chybí nám 35 tisíc žáků, a to se táhne už zhruba šest let. Máme strašné množství středních škol hlavně humanitního směru, u nás neexistuje politika, která by plánovala, kolik lidí bude potřeba do takových a takových oborů, peníze jdou za hlavu. Školy nemůžou žáky vyloučit, ani když má špatné známky, to je hlavní problém. Není tady politická vůle ani odvaha to řešit.

O nedostatku technicky vzdělaných lidí se mluví dlouhodobě. Pozorujte už nějaké změny?
Strojírenství nás vždycky živilo, už za Marie Terezie, je to pořád dokola, to víme. Řeknu to takto: vyrábíme rohlíky a nevíme, kdo si je bude kupovat.

Autor: Iva Najďonovová

9.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
19

Co říkáte na výsledky voleb? Hlasujte

Šumperští Draci. Ilustrační foto

Zase o gól, Draci těsně prohráli i ve Valašském Meziříčí

Propad levice v kraji je obrovské překvapení, říká politolog

Neúspěch tradiční levice a naopak vysoký zisk hnutí ANO, který v Přerově a dalších městech výrazně překonal celostátní výsledek favorita voleb.

AUTOMIX.CZ

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

Doby, kdy čeští řidiči mohli nad postihy za dopravní prohřešky spáchané v zahraničí v podstatě mávnout rukou, jsou dávno pryč. Dnes totiž existuje velká šance, že si vás "najdou" i po navrátu do České republiky. Oznámení o pokutě vám přitom může přijít i po několika měsících. A co je mnohem důležitější, pokutu můžete dostat i za naprostou banalitu.

V mlze se na Mohelničáku srazily dva kamiony

Dva kamiony se srazily v pátek 20. října ráno na hlavním tahu mezi Studenou Loučkou a Moravskou Třebovou.

Rozloučili jsme se

Týdenní informační servis pohřebních služeb ze Šumperska a Jesenicka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení