Poslední velká obměna vybavení novorozeneckého oddělení byla provedena v roce 1997. „Od té doby už se jednotlivé přístroje jen postupně doplňovaly,“ vzpomíná primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc Lumír Kantor, který o velkou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) usiloval již od roku 2013, kdy se stal předsedou České neonatologické společnosti. Nakonec nemocnice uspěla v roce 2018 a modernizace, podpořená z fondů EU, skončila před dvěma lety.

„Je to vůbec první velká dotace pro perinatologii a neonatologii, přičemž v roce 2014 už málem hrozilo, že tento záměr padne. Nakonec to trvalo ještě několik let, ale nyní již je více než miliarda korun k dispozici všem dvanácti perinatologickým centrům v České republice,“ konstatuje Kantor.

V moderním areálu v Bohunicích provedou chirurgové na 30 000 operací ročně. Využívají k tomu i moderní technologie a nově zrekonstruované operační sály, u nichž na modernizaci přispěly i fondy EU
VIDEO: Fakultní nemocnice Brno je modernější díky dotaci EU

Stav vybavení olomouckého oddělení přitom nebyl dobrý. Když v roce 1993 Lumír Kantor na oddělení začínal, tak tam ještě byly poslední inkubátory dovezené v padesátých letech z UNRA. Tedy mezinárodní pomoci, poskytované po 2. světové válce. Firmy, které obstarávaly opravy přístrojů, musely na letitá zařízení shánět náhradní díly po celém světě, protože už v té době nebyly ani ve výrobě.

Evropské fondyEvropské fondyZdroj: MMR

Třináct inkubátorů

„Museli jsme dát požadavky, jaké nové přístroje chceme. Ale ono to trvalo tak dlouho, že pak už se některé ani nevyráběly a byly zastaralé. Vývoj těchto zařízení jde velmi rychle. A tak v době, kdy my jsme sepsali požadavky, jiné současné přístroje ještě ani neexistovaly,“ říká primář.

Na novorozeneckém oddělení již s plnou spokojeností využívají inkubátory Žirafa, zakoupené díky příspěvku z projektu modernizace a obnova přístrojového vybavení centra vysoce specializované intenzivní zdravotní péče v perinatologii FN Olomouc. „Třináct zakoupených inkubátorů je skutečně světovou špičkou,“ říká primář Kantor.

„Jejich výhoda spočívá mimo jiné v tom, že zvednutím krytu z nich lze snadno udělat vyhřívané lůžko, což ocení zdravotníci při ošetřování dítěte, ale i maminky při péči o ně. Navíc se přímo v inkubátoru dají provádět také operační zákroky,“ popisuje Lumír Kantor.

„Třináct zakoupených inkubátorů je skutečně světovou špičkou.“

Přidává také další klad přístroje: „Důležité je, že jsme dostali možnost koupit inkubátory, které si dělají samy regulaci kyslíku. Řídí si, kolik kyslíků do přístroje jde.“

V běžných inkubátorech se nastaví určitá hladinu kyslíku, ale když se otevřou dveře, tak kyslík vyvane. To může někdy až ohrozit zdraví dítěte. Nový přístroj si s tím však hravě poradí a zvýší ihned přívod kyslíku. „Je to krásně sofistikovaný mechanismus. Jde o to, že když hladina kyslíku u dítěte stoupá a klesá, tak organismus novorozence reaguje špatně. Může to zapříčinit zdravotní komplikace. Například poruchu zraku, dokonce i slepotu. Takovým případů výrazně ubylo,“ oceňuje Lumír Kantor nové zařízení.

Úmrtnost novorozenců patří mezi nejnižší na světě

„Mám pocit, že jsem od devadesátých let, kdy jsem v našem oboru začal dělat, svědkem zázraku. Když si vzpomenu, jak se tehdy vedly diskuse, zda má vůbec smysl zachraňovat tyto děti nebo ne. Kolik jich bylo postižených, kolik nám jich umíralo. Teď je jedna z nejnižších na světě, taktéž počet postižení. Mám pocit, že jsem měl skutečně velké štěstí, že jsem u této etapy novorozeneckého lékařství mohl být,“ říká Lumír Kantor.

Dalšími přístroji, které byly z dotace pořízeny, jsou například speciální vozíky s kyslíkovou bombou a plicní ventilací nebo lůžka s přístroji pro resuscitaci novorozeňat. Do porodnice putovala dále porodní lůžka, monitory životních funkcí, lůžka, transportní lehátka a křesla či operační stoly.

Sídlí zde také jedno ze 17 onkogynekologických center, která dnes fungují v rámci celé České republiky
VIDEO: Stovky žen využívají modernizované onkogynekologické centrum v Praze

Každoročně se na novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice v Olomouci narodí ročně kolem 2500 dětí. Většina z nich přichází zdravá, ale okolo tří stovek dětí potřebuje zvláštní péči. Nejčastěji jde o nedonošené novorozence, kteří se narodí předčasně, nebo děti, které mají z různých důvodů nedostatek kyslíku.

Bez dotace z fondů EU by šlo provést výměnu přístrojů velmi obtížně, říká Lumír Kantor

Modernizace a obnova přístrojového vybavení centra vysoce specializované intenzivní zdravotní péče v perinatologii FN Olomouc, spolufinancovaná z fondů EU, představovala pro toto oddělení zásadní proměnu. Je o tom přesvědčen zdejší primář MUDr. Lumír Kantor, Ph.D.

Primář a senátor Lumír KantorLumír Kantor, primář Novorozeneckého oddělení FN OlomoucZdroj: se svolením Lumíra KantoraSvé profesi se věnuje už více než třicet let, a je zajímavé, že jeho cesta k medicíně nebyla úplně přímočará. Vyučil se mechanikem a pracoval v opravně elektromotorů, ale zůstat u této profese nehodlal. Postupně si doplnil středoškolské vzdělání, nastoupil na vysokou školu a v roce 1990 promoval na lékařské fakultě v Olomouci.

Nyní působí nejen jako dětský lékař, ale je také soudním znalcem, vysokoškolským pedagogem a od roku 2016 také senátorem.

Jaké bylo původní vybavení vašeho oddělení?
To vybavení bylo opravdu svým způsobem příšerné. A náš obor je na přístrojích v podstatě závislý. Opravdu nahrazujeme některé životní funkce, třeba termoregulaci, a tam je skutečně rozdíl, jestli je dítě v teplotě o jeden dva stupně nižší. A díky přístrojům se situace zásadně zlepšila. Za prvé díky erudici a obětavost personálu, a za druhé modernějším technickým a prostorovým vybavením.

Na oddělení působíte již skoro 30 let. Můžete toto období přiblížit?
Na oddělení jsem přišel v roce 1993. A tehdy to bylo jedno z nejhůře vybavených oddělení z dvanácti velkých center, která jsou v České republice a která se starají o nedonošené děti včetně těch nejvíce nezralých a nejvíce nemocných. V té době jsme začali se sbírkami. Pro mě byl hodně důležitým okamžikem v roce 1997 adventní koncert v České televizi. To byl takový pěkný začátek mého působení na novorozeneckém oddělení. Tenkrát se vybralo půl milionu a koupil se z toho moderní inkubátor. Pak nám v roce 1997 tehdejší ředitel nemocnice Václav Rýznar povolil přestavbu oddělení. Tím se vybavení hodně zmodernizovalo. Od té doby jsme už ovšem příliš nových věcí kupovat nemohli.

Intenzivní novorozenecká péče je přitom hodně drahý obor. Hlavně, co se týče pořizovacích nákladů. Evropské fondy nám proto hodně pomohly a my jsme po zhruba dvaceti letech úplně obnovili přístrojový park. Je to úplně úžasné, že se to díky tomu povedlo. A navíc si troufnu říct, že se to povedlo obnovit v celé republice, tedy ve všech dvanácti centrech.

Vy máte přehled i o situaci v jiných místech?
Od roku 2005 jsem dělal předsedu České neonatologické společnosti a jsem moc rád, že se tuto modernizaci povedlo zajistit v celé ČR. Celkově to byly náklady přes jednu miliardu. Bylo to vybavení pro všech dvanáct center, která se starají o těhotné, nemocné těhotné a nemocné novorozence. Myslím si, že to byla pro Českou republiku zásadní změna.

„Evropské fondy nám proto hodně pomohly a my jsme po zhruba dvaceti letech úplně obnovili přístrojový park. Je to úplně úžasné, že se to díky tomu povedlo.“

Jak moc nutný je pokrok v technologických prostředcích pro váš obor?
Neonatologie je hodně o technice. Nahrazujeme nezralost dětí i jejich životní funkce našimi přístroji. A ty nutně potřebujeme. Pořizovací náklad na jedno lůžko je několikamilionový. Klidně to může být až pět milionů. Jde o inkubátor, přístroj pro umělou plicní ventilaci, monitorovací systém, systém pro výživu, poskytování infuzí a mnohé další. To vše lze ve velmi dobré kvalitě pořídit právě za zmíněných pět milionů korun. A v roce 2019 se nám to podařilo dokončit a všechna centra v republice jsou přístroji plně vybavena.

Perinatologické centrum plzeňské fakultní nemocnice patří mezi špičková zařízení v České republice. Díky přístrojům a samozřejmě i personálu
VIDEO: V Plzni zkvalitnili péči o matky i děti. Pomohla dotace EU

Zaujalo mne pojmenování inkubátoru Žirafa. Proč toto jméno?
Protože je to inkubátor, u kterého je takový asi metr padesát vysoký sloupek. A když se tomu přístroji zvedne střecha, tak pak inkubátor vypadá trošku jako žirafa. Myslím,že je to podle toho. (směje se) Mimochodem ten posun střechy nahoru má svůj význam a smysl. Pak se k dítěti dostaneme, aniž bychom měli ruce prostrčené otvory. Lépe se nám pracuje, pokud jsou to složitější výkony, můžeme se natočit podle potřeby, přitom je dítě dostatečně vyhřívané. Je to bezvadné. To byla velká inovace.

A nakonec: šlo by skoro sedmdesátimilionový projekt uskutečnit bez evropské dotace ?
Myslím si, že nejspíš ne. Jinak by šlo postupovat velmi obtížně. Jen pro Olomouc byl celkový náklad devadesát milionů. Vyzkoušeli jsme si to v letech 1997 až 2013, kdy se to různě, v uvozovkách, flikovalo. Peníze na nutné vybavení jsme sháněli velmi těžko. A to pouze díky obětavosti různých sbírek a podobně. Bez dotace by prostě nešlo obměnit zařízení v takové míře.

Projekty z fondů EUProjekty z fondů EUZdroj: MMR