Až se bude na podzim Sobotkova vláda loučit, budou na ni starobní penzisté vzpomínat spíše v dobrém. U lidí ve středním věku, které penze teprve za pár let čeká, to tak jisté není.

Když kabinet v lednu 2014 nastoupil, byl průměrný důchod 10 962 korun, což bylo 43,8 procenta tehdejší průměrné hrubé mzdy. Letos v lednu se penze zvýšily o 309 korun, jejich průměr bude odhadem 11 700 korun a těsně se udrží mezi 41 až 42 procenty průměrné hrubé mzdy v ČR. Je tak možné, že Sobotkova vláda – přes velkou snahu – skončí s horším výsledným poměrem důchody/platy, než začínala. Prostě mzdy vystřelily nahoru takovou rychlostí, že to penze nestačily dohnat.

INDEX DENÍKU ČRUDĚLALA VLÁDA SPRÁVNÉ ROZHODNUTÍ, KDYŽ ZRUŠILA II. PILÍŘ PENZIJNÍHO SPOŘENÍ?



Nejviditelnějším krokem Sobotkovy vlády v oblasti reformy penzí bylo zrušení II. pilíře, který zavedla Nečasova vláda. Od roku 2013 bylo možné přesměrovat do druhého pilíře tři procenta z vyměřovacího základu příjmu, tedy poslat je do vlastního spoření ve fondech. K tomu bylo ještě potřeba přidat částku ve výši dvou procent ze svého. Možnosti využilo přes 83 000 lidí, kteří vyvedli 1,19 miliardy korun. Žádnou náhradu za II. pilíř vláda nezavedla.
Podle 63,9 procenta panelistů Deníku z celé ČR bylo zrušení II. pilíře dobrým krokem, o opaku je přesvědčeno 36,1 procenta dotázaných. Odpovídalo 721 lidí.

Valorizace nicméně zrychluje – vláda může nově penze zvyšovat až o 2,7 procenta nad zákonnou hranici (pravidelně se valorizuje na začátku roku, a to o třetinu růstu reálných mezd a o růst cen). Ve hře je navíc návrh ČSSD, aby se penze napříště pravidelně zvyšovaly o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují senioři. Starobní penzi nyní pobírá 2,4 milionu Čechů.

Sobotkova vláda přišla do šťastné doby. Ekonomika po celou dobu rostla (loni o 2,3 procenta), nezaměstnanost klesala, a tím pádem se vybíralo více na sociálním pojištění. Ani relativní ekonomická hojnost ale nedokázala státní penzijní účet posunout do účetního plusu. Loni si vláda na penze musela půjčit z jiných kapitol (naštěstí jinak přebytkového) státního rozpočtu kolem 15 až 18 miliard korun.

Je to výrazně lepší než dříve (viz tabulka), ale ekonomika začne už letos zpomalovat a dětí, budoucích plátců, je málo. Zvýšit lidem i firmám odvody sociálního pojištění si zatím nikdo z politiků netroufne. Už teď jsou náklady na zaměstnance v ČR vysoké – podle Eurostatu jsou u nás tzv. nemzdové náklady dokonce šesté nejvyšší v EU (data za rok 2015). „Demografie je neúprosná. Dnes připadá 2,13 poplatníka důchodového pojištění na jednoho důchodce, odhaduje se, že v roce 2060 se tento poměr vyrovná na 1 : 1," říká prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Jen státní průběžný systém to podle něj neutáhne. Sobotkův kabinet přitom zrušil soukromé spoření ve II. pilíři bez náhrady a zůstalo jen klasické spoření ve III. pilíři, které se většího zatraktivnění dočkalo až letos.

close Důchodová inventura info Zdroj: redakce zoom_in

Za zmínku stojí i zafixování věku odchodu do penze – dnešní neomezený věk má být nahrazen odchodem v 65 letech s tím, že každých pět let se tento údaj přepočítá. Cílem je, aby lidé v důchodu strávili cca čtvrtinu života. Sněmovna má o této novince rozhodnout na jaře.

Jinak ale žádná výraznější reforma státních penzí za čtyři roky nenastala. Ostatně vláda ji v programovém prohlášení ani výslovně neslibovala. Co slíbili (zrušení II. pilíře a lepší valorizace), to šéfové koaličních stran většinou dodrželi.

Černé puntíky mohou být v zásadě dva: zaprvé ministerstvo práce dosud nemá nový počítačový systém na výplatu důchodů. Jede se na 20 let starých programech.

Druhou výtkou je slibovaný plán na dlouhodobou udržitelnost penzí. Odborná komise, která byla ustavena, přinesla spíše útržkovité nápady. A i v rámci vládní koalice na nich panovala jen částečná shoda.

Audit Deníku nicméně odhaduje volební program v oblasti penzí za splněný na 80 procent.