Čekám v kavárně na Kateřinu Babíkovou. Na rozhovor s ní jsem obzvláště zvědavá už kvůli tomu, že kdybyste si odmysleli naše křestní jména, přestane být kvůli náhodné shodě příjmení zřejmé, kdo zpovídá a kdo je zpovídaný.

Daleko zajímavější však je samozřejmě to, čemu se třicetiletá žena ze Zlína věnuje. Zhruba před rokem založila oděvní značku Ethical Silk, která nabízí oblečení šité z takzvaného mírumilovného hedvábí. Kvůli nádherným šatům, svetrům a dalším kouskům, které Kateřina Babíková sama navrhuje, tak nemusel zemřít žádný motýl bource morušového.

„Na jeden kilogram běžného hedvábí umře až tři tisíce nevylíhnutých motýlů. I u nás lidé milují kvalitní hedvábné věci, ale často netuší, že existuje etická alternativa. Proto jsem chtěla mírumilovné hedvábí přinést do Česka,“ zmiňuje étericky působící žena. Sama je oblečena do překrásných šatů nevšední zlatavé barvy. „Barvila jsem je kávou,“ prozrazuje s úsměvem talentovaná podnikatelka.

Přibližte našim čtenářům, v čem je Vaše značka Ethical Silk výjimečná?
Je první značkou v České republice, která vyrábí své kolekce pouze z mírumilovného hedvábí. Tento materiál je totiž na trhu teprve krátce, nějakých dvacet let. Jako alternativu běžného hedvábí ho vymyslel Ind Kusuma Rajaiah. Proces výroby pojmenoval Ahimsa Silk, což v sanskrtu znamená nenásilí. Jako lektorce jógy se mi tato myšlenka moc líbila a chtěla jsem mírumilovné hedvábí přinést do Česka. I u nás totiž lidé milují kvalitní hedvábné věci, ale často netuší, že existuje alternativa eticky zpracovaného hedvábí.

Proces barvení hedvábí pomocí slupek z cibule:

Zdroj: se svolením Kateřiny Babíkové

Jaký je přesně rozdíl ve výrobě mírumilovného a běžného hedvábí?
Zásadní rozdíl je v tom, že se nechává dokončit cyklus bource morušového. Kokony se zpracovávají až poté, co se motýl vylíhne, čímž je celý proces zhruba o deset dnů delší. Pro představu – na jeden kilogram běžného hedvábí umře až tři tisíce nevylíhnutých motýlů. To mi přijde strašné, když existuje jiná možnost.

Při výrobě běžného hedvábí se také používají různé chemikálie. Třeba na rozpuštění lepkavého pojiva, které kokon drží pohromadě. Naopak u mírumilovného hedvábí se v žádném kroku výroby chemikálie nepoužívají. Uvádí se, že jde o vůbec nejčistší materiál na světě. Má certifikát GOTS (Global Organic Textile Standard), což je nejpřísnější certifikace pro organické materiály, kdy musí splňovat i sociální podmínky. To znamená, že i pracovníci mají dobrou mzdu, pracují v lidských podmínkách a podobně.

Jak se vyrábí tradiční hedvábí, kdy jsou larvy násilně usmrceny:

Zdroj: Youtube

Za zmínku stojí i to, že technika výroby mírumilovného hedvábí se už posunula natolik, že spotřebovává až o 90 % méně vody ve srovnání s běžným hedvábím. Stroje na soukání přízí totiž fungují na solární energii. V textilním průmyslu, který je extrémně náročný na spotřebu vody, je to bomba.

POHÁDKA, KTERÁ SE STALA
Technologii výroby mírumilovného hedvábí vynalezl indický inženýr Kusuma Rajaiah. V rozhovoru pro web Ethical Kind přiblížil, že ho inspirovala tehdejší manželka indického prezidenta Janki Venkataraman. Ta se ho začátkem 90. let zeptala, zda nejde vyrobit hedvábné sárí, aby přitom nemuseli být nevylíhnutí motýli zabíjeni. Rajaiah, velký stoupenec Gándhího, se pustil do výzkumu. A úspěšně. Začátkem roku 2000 vynalezl metodu Ahimsa Silk, kdy slovo „Ahimsa“ znamená v sanskrtu „nenásilí“. Patent na tuto ekologickou výrobu hedvábí získal v roce 2002.

Mají tyto dva materiály odlišné vlastnosti?
U tradičního hedvábí je celý kokon i s housenkou dán do horké vody; kde ona samozřejmě umře. Z takového kokonu se získává až kilometr dlouhé vlákno. Protože je vcelku, dobře se zpracovává. U mírumilovného hedvábí je kokon tím, jak z něj dospělý motýl vyletí, narušený. Celý proces je tak daleko těžší, protože se potrhané vlákno musí spřádat. Je to však nejen humánní a etické, ale takto vyrobené hedvábí je navíc i pevnější. Jinak má vlastnosti stejné; tedy je termoregulační (v létě chladí, v zimě hřeje), odvádí pot a je antibakteriální.

Už věci z klasického hedvábí nejsou zrovna laciné. Jak je to u mírumilovného?
Kvůli delšímu a náročnějšímu procesu výroby je cena zhruba dvojnásobná oproti konvenčnímu hedvábí.

Pavlína Pořízková
Pavlína Pořízková promluvila o synech: Jsou chytří, modeling je nezajímá

Jak jste mírumilovné hedvábí objevila a kdy přišla myšlenka v tomto oboru podnikat?
Design oděvu jsem studovala na střední škole, poté jsem šla na vysokou do Prahy. Jenže tehdy se ještě udržitelnost nijak neřešila. Nelíbilo se mi fungování světa fast fashion, kdy se chrlí stále nové nekvalitní kolekce. Nevyhovoval mi ani celkový tlak. Jsem spíše umělecký typ, nemám ostré lokty, a tak jsem se neuměla bránit, aby mi ostatní nekradli nápady. Nakonec jsem to vydržela jen rok. Řekla jsem si, že tohle dělat nechci; že je na mě módní průmysl příliš zkažený. Ale módu jako takovou jsem milovala.

Vrátila jsem se do Zlína a udělala si kurz jógy. Chtěla jsem se věnovat něčemu užitečnému, líbí se mi filozofie pomáhání lidem. Józe jsem se věnovala několik let a i během té doby mě napadlo, že budu navrhovat třeba jógové legíny. Jenže toho je všude moc a mě nebaví dělat, co dělají všichni.

Pak jsem jednou při hledání látky – chtěla jsem si ušít pro sebe noční košilku – narazila na mírumilovné hedvábí. Přestože jsem materiály studovala, nic mi to neříkalo. Začala jsem pátrat a objevila krásný příběh o Ahimsa silk. Přála jsem si myšlenku mírumilovného hedvábí dostat více mezi lidi. Před rokem se mi s tímto podnikatelským záměrem podařilo vyhrát soutěž Můj první milion, díky čemuž jsem mohla značku založit.

Jaké konkrétně kousky svým zákazníkům nabízíte?
Z doplňků hedvábné sety na spaní – masky a gumičky do vlasů. Z oblečení pak například pyžamo, kimono, zavinovací šaty, sukni, halenku, kostýmek i spodní prádlo. Na začátek jsem chtěla vytvořit kolekci jednoduchých střihů. Nabízíme i věci na zimu, a to hedvábné svetry a kabát, který má díky hedvábné podšívce úžasné termoregulační schopnosti.

Někdy tvořím i střihy na zakázku. Třeba když si někdo řekne, že chce sukni s rozparkem a k tomu nějaký topík, tak střih vymyslím a se švadlenou to zrealizujeme. Zároveň si u už vytvořených střihů z kolekce může zákazník vybrat barevnou verzi. Je to hodně osobité a originální. Člověk si kupuje kousek, který nemá nikdo jiný.

Odkud mírumilovné hedvábí nakupujete?
Dodavatele jsem hledala dlouho. Nejdřív jsem narazila na jednu firmu v Česku, ale ti jsou příliš drazí. Ráda bych odebírala metráž přímo z Indie, ale tamní farmy nejsou kolikrát ani dohledatelné na internetu. Musela bych tam fyzicky jet. Nakonec jsem našla skvělou firmu v Německu, která má kontakty na nejrůznější farmičky přímo v Indii. Zatím tedy odebírám látky od nich. Je to pro mě schůdná varianta, protože na cestu do Indie momentálně nemám našetřeno. Podařilo se mi však najít přímo indické dodavatele aspoň na vlnu na svetry.

MEDAILONEK KATEŘINY BABÍKOVÉ

Věk: 29 let
Město: Zlín
Vzor: Yohji Yamamoto, Coco Chanel, Walt Disney, Claude Monet
Nejvyšší dosažené úspěchy: První místo v soutěži Můj první milion
Koníčky: jóga, móda, výtvarné umění, architektura, káva
Kam pro více informací: web, Instagram, Facebook 

Jak je to s barvami?
Základní barva je přírodní bílá, něco mezi bílou a slonovou kostí. Trh s mírumilovným hedvábím obecně nabízí oblečení spíše v přírodních tónech. Já si látky barvím sama organickým způsobem. Je to docela dlouhý, ale moc pěkný přírodní proces.

Vlákna musím nejprve očistit a odmastit speciálním mýdlem s nízkým pH. Další den se látka moří; to je důležitý krok, protože jinak by se barva do vlákna „nezakousla“ a vymývala by se. Právě díky moření si látka uchová stálost a hloubku barvy. Takto připravený materiál teprve barvím. Příroda nabízí opravdu neskutečné vzorníky od zlaté přes fialovou, modrou, hnědou, až po třeba šedou. Existují také různé modifikátory, které barevnost dále posouvají buď směrem k teplým, či naopak studeným tónům. Záleží i na tom, jak dlouho je látka v lázni ponořená. Nedávno jsem barvila látku například černými fazolemi nebo mám právě na sobě oblečené šaty obarvené kávou. (úsměv)

Je tento způsob barvení látek obvyklý?
V Česku zatím není barvení přírodninami příliš rozšířené. Ve světě si už ale stále více značek uvědomuje negativní dopad syntetického barvení na životní prostředí. Organické barvy navíc mají mnohem větší hloubku a lesk. Je to díky tomu, že jsou tvořeny mnoha částicemi v různých odstínech…na rozdíl od syntetiky, která je složena jen ze dvou pigmentů a působí plošeji.

Lidé, kteří se snaží podnikat férově směrem k zákazníkům i planetě to mají v dnešním světě velmi těžké. Jak je to u Vás?
Zatím je začátek takový „dotovací“. Mám ale kolem sebe lidi, kteří chápou a oceňují moji vizi. Vážím si toho, že se ke mně zákazníci vrací, i když si na věci musí postupně šetřit. Oblečení z mírumilovného hedvábí je drahé a já jsem si toho vědoma. Teď je to těžké, ale věřím, že do budoucna má Ethical Silk velký potenciál. Lidé začínají na udržitelnost více slyšet; snaží se šetřit si na kvalitní věci a nekupovat rychlou módu. Všechny začátky jsou ale složité.

Evě Pavlové to v růžovém saku sluší
Eva Pavlová v růžové. Podle stylistů se k ní hodí a sluší jí. Souhlasíte?

Je v Česku nějaká obdobná značka, která se zaměřuje na oblečení z mírumilovného hedvábí?
Látka samotná je na českém trhu dostupná. V době, kdy jsem šla do soutěže Můj první milion, bylo pár návrhářek, které z mírumilovného hedvábí šily jednotlivé kousky. V rámci studentské práce pak někdo navrhl z etického hedvábí celou kolekci. Šlo ale jen o jednorázové počiny. Ethical Silk je první značkou založenou pouze na mírumilovném hedvábí.

Čím si Vás osobně vlastně získalo právě hedvábí?
Spousta lidí si pod pojmem hedvábí představí jen jemné košilky. Je to ale úžasný materiál, kdy existuje mnoho druhů hedvábí. Od buretového přes taft až po hedvábné příze, ze kterých se dají vyrábět svetry. Je to látka královen.

A jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chtěla bych nabídku rozšířit. Střihově i barevně. Momentálně chystám nějaké topíky. Také bych chtěla vytvořit něco pro pány – košile a saka s hedvábnou podšívkou. Je mi líto podnikatelů, co se musí celý dny potit v polyesteru. (úsměv)

Do budoucna pak chystám i organické květinové vzory. Sama mám ráda jednobarevné materiály, ale otiskováním živých květin jdou vyrobit naprosto nádherné vzory.

Co vám udělalo v poslední době největší radost?
Narodil se nám zdravý a roztomilý chlapeček Artur. Takže největší radost mám z této trošku náročnější „miminkovské novinky“.

Jak se správně starat o hedvábné oblečení podle Kateřiny Babíkové

U přírodních materiálu obecně hodně záleží na tom, jak se o ně člověk stará. Když si tedy hedvábí koupí člověk, který je zvyklý „mrsknout“ oblečení do pračky na čtyřicítku a pak ho ještě dát do sušičky, tak bude velice zklamaný. Ideální je tedy prát hedvábné oblečení v ruce, samozřejmě moderní pračky už mají ruční program. Určitě se nesmí bělit a dávat do sušičky.

Výhodou však je, že časté praní není vůbec potřeba. Oblečení stačí pouze vyvětrat, protože hedvábí je samočistící. Když už je potřeba oprat, stačí ho dát do nějakého lavoru, přidat běžně dostupný prostředek na hedvábí, nechat dvacet minut a lehce vymáchat, aby se vlákna nepolámala. Při sušení je vhodné oblečení rozprostřít vodorovně třeba na ručník, aby se vlákna nevytahala.

Údržba je tedy odlišná od syntetických materiálů, ale není to nic složitého.