Kliknutím zvětšíteStudie profesorů psychologie z britské Nottingham Trent University se zaměřila na dosud nepopisovanou skupinu lidí. Jde o jedince s temnými povahovými a osobnostními rysy, kteří ale zároveň vykazují nadprůměrné empatické schopnosti. Nazvali je „temnými empatiky“. Tento typ byl ihned po zveřejnění studie, v roce 2020, klasifikován jako nejnebezpečnější osobností profil. Nyní se autoři studie podívali ještě hlouběji a zkoumali, zda tomu tak skutečně je, své zkoumání popsali v odborném časopise The Conversation.
Temná triáda
Mezi hlavní temné osobnostní rysy patří psychopatie, machiavelismus a narcismus, souhrnně jsou pojmenovány jako „temná triáda“. V poslední době je čím dál víc slyšet názor, že by se k nim měl přidat i sadismus, který by z triády udělal temnou tetrádu.
Psychopatie se vyznačuje povrchním kouzlem osobnosti a bezcitností. Lidé s takovými rysy často žijí nevyzpytatelným životním stylem a chovají se asociálně.
Machiavelismus pochází ze spísu Niccola Maciavelliho, renesančního autora, historika a filozofa. Ve svém díle popisoval četné mocenské hry, zahrnující podvody, zradu i zločin. Machiavelisté jsou tedy obvykle cyničtí lidé se sklony k vykořisťování a manipulování druhých.
Narcismus je charakterizován přehnanými nároky na druhé, nadřazeností a obsedantní sebeláskou a sadismus označuje snahu způsobovat druhým bolest a užívat si to.
Všechny tyto temné rysy jsou trvale spojovány s agresivním a antisociálním chováním.
Vžít se do druhých
Empatie se může týkat různých schopností vcítit se do druhých. Například pokud jste afektivně empatičtí, cítíte smutek, když je smutný někdo z vašeho okolí. Zatímco pokud jste kognitivně empatičtí, vnímáte spíše to, proč je druhý smutný.
Nedostatek (konkrétně afektivní) empatie je jedním z hlavních znaků klinické psychopatie, který se obvykle používá k vysvětlení dlouhodobě přetrvávající potřeby násilného chování psychopatů. Obecně vzato, nedostatek empatie zkrátka často vysvětluje, proč lidé s temnými rysy často ubližují druhým a mají potíže ve vztazích. Existují ale i vyjímky.
Někteří vědci už dříve uváděli, že ne všechny temné osobnosti jsou neempatické. To svým způsobem také dává smysl, protože člověk se schopností manipulovat s druhými pro svůj vlastní zisk, nebo ten, který si užívá jejich bolest pro své potěšení, musí lidem, které terorizuje, alespoň trochu porozumět. A přesně na toto se zaměřila britská studie. Zpochybnila úzus, který tvrdil, že temné rysy a empatie se vzájemně vylučují.
Kdo jsou temní empatici
Studie zahrnovala téměř tisíc respondentů, kteří vyplnili dotazník zaměřený na temnou triádu a empatii. Poté vědci použili takzvanou analýzu latentního profilu a vytvořili shluky osob s různými profily určitých kombinací vlastností.
Dle očekávání našli tradiční skupinu „temné triády“ s nízkým skóre empatie (asi 13 procent), také skupinu s nižší až průměrnou úrovní obého, tzv. průměrní a skupinu se slabými temnými rysy a vysokou úrovní empatie, tzv. empatici (asi 33 procent).
Čtvrtou skupinou byli již výše zmínění temní empatici, kteří měli vysoké skóre jak v temných rysech, tak v empatii (asi 20 procent respondentů). Tyto osoby dosáhly obecně vyššího skóre v kognitivní i afektivní empatii než všechny ostatní skupiny.
Následně byly skupiny charakterizovány na základě míry agrese, obecných osobnostních rysů, psychické zranitelnosti a duševní pohody. Bylo zjištěno, že temní empatici nebyli tak agresivní jako skupina temné triády, což naznačuje, že temní empatici nejsou nejnebezepčnější skupinou, jak se původně tvrdilo.
Temní empatici byli nicméně agresivnější než skupina průměrných a empatiků, alespoň v míře nepřímé agrese, tedy ubližování nebo manipulování lidmi, zlomyslného humoru a vyvolávání pocitů viny. Z toho vyplývá, že i když přítomnost empatie omezovala jejich míru agrese, neeliminovala ji úplně.
Pochybování o sobě samém
Zajímavé také je, že temní empatici byli extrovertnější než všechny ostatní skupiny, což je rys odrážející tendenci být společenský, živý a aktivní. Zdá se tedy, že přítomnost empatie u temných osobností podporuje radost z bytí nebo interakce s lidmi. Ale může to být také motivováno touhou ovládnout je.
Kromě toho byli temní empatici pomyslnými vítězi v míře neuroticismu, ten jim však poměrně překvapivě téměř nezpůsoboval deprese, úzkosti ani stres. Neuroticismus může v jejich podobě představovat dílčí rysy jakými jsou hněv, nepřátelství nebo pochybování o sobě samém. Temní empatici totiž sami sebe viděli v mnohem přísnějším měřítku než skupina temné triády.
Zdá se tedy, že temní empatici mají svědomí a možná dokonce nemají rádi svou temnou stránku. Jejich negativní emoce tak mohou být reakcí na jejich sebenenávist.
Ačkoli míra agrese dle výzkumu nebyla u temných empatiků tak vysoká jako u skupiny temné triády, nebezpečí tohoto osobnostního profilu spočívá hlavně v tom, že jejich empatie a z toho vyplývající sociální dovednosti, znesnadňují druhým rozpoznání jejich temnoty. Temní empatici mají schopnost být bezcitní a bezohlední, na druhou stranu jsou ale, pokud chtějí, schopni svou agresi tlumit.
Dlouhá cesta zkoumání
Nyní výzkumníci pokračují v dalších bádáních ve snaze zjistit o povaze temných empatiků co nejvíce. Chtějí se zaměřit na to jak moc v životě riskují, jsou impulzivní nebo fyzicky agresivní. Chtějí porozumět i tomu, jak zpracovávají emoce, mimiku, jak vnímají hrozby a jak na ně reagují.
V současné době autoři také replikují a rozšiřují některé z jejich zjištění v rámci temné terády. Nejnovější výsledky zatím nebyly zveřejněny, ale naznačují, že kromě čtyř skupiny, které již identifikovali, existují ještě další dva profily.
Jeden je emocionálně internalizovaná skupina, s vysokou úrovní afektivní empatie a průměrnou kognitivní empatií, bez zvýšené “hladiny“ temných rysů. Druhý ukazuje vzorec podobný autistickým rysům, zejména nízkou kognitivní a průměrnou afektivní empatií při absenci zvýšené míry temných rysů.
1
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
