Vědci ve studii zkoumali poprvé celé alpské pohoří, nikoliv pouze jednotlivé ledovce či regiony. Využili při tom snímky z radarových satelitů a vytvořili trojrozměrné modely povrchu země, které pak zkombinovali s fotografiemi pořízenými optickými satelity. Tím mohli změřit rozlohu ledovců i jejich tloušťku. "Výhodou je, že lze takto posuzovat celkový objem ledovců," uvedl geograf Christian Sommer.

Stonehenge
Archeologové objevili u Stonehenge další stavbu. Vznikla před 4500 lety

Nejvyšší ztráty ledu byly zaznamenány u ledovců ve švýcarských Alpách. "Mají největší ledovcovou plochu a současně největší tempo odtávání," řekl Sommer. V nižších polohách odtaje povrch Aletschského ledovce, největšího v Alpách, každoročně o pět metrů. "V nejvyšších polohách Centrálních Alp se naopak zdá, že ledovec ještě neodtává," říká Sommer.

Budoucnost bez ledu 

Zcela jinak je tomu v okrajových částech Alp, kde badatelé zaznamenali ústup ledovců i ve vyšších polohách. "Vypovídá to o tom, že okrajové oblasti budou prvními regiony, které budou v budoucnu bez ledu," tvrdí Sommer.

V roce 2011 našli vědci v Antarktidě záhadnou fosilii připomínající kožený fotbalový míč. Zřejmě jde o vejce
Jako z hororu Věc. Vědci odhalili tajemství záhadného antarktického nálezu

Data podle něj umožnila posoudit vývoj většiny z téměř 4000 alpských ledovců. Dovolují také předpovídat objem odtátého ledu v letních měsících, což je pro mnoho zemí důležité z hlediska zásobování vodou či získávání elektrické energie. "Má to i dopady mimo alpský prostor, neboť to ovlivňuje vodní režim některých velkých evropských říčních systémů s původem v Alpách," dodává vědec.