Když byly poprvé nalezeny dávné ostatky neandertálců, což se dělo zejména v různých fázích počátku 20. století, předpokládali archeologové, že nálezy jejich koster svědčí o záměrných pohřbech, při nichž neandertálci ukládali své zesnulé pod zem k věčnému odpočinku.

Kresba neandertálců od Charlese R. Knighta
Nelítostné boje o území. Neandertálci a lidé spolu válčili 100 tisíc let

Současná archeologie si však klade otázku, zda tato teorie stále platí. Pohřbívali skutečně neandertálci své blízké po jejich smrti do země, nebo je tento konkrétní prvek pohřebních obřadů jedinečným znakem druhu Homo sapiens? 

Výzkum nebyl vždy dokonalý

K pochybnostem ohledně opodstatněnosti někdejšího názoru vedl dnešní vědce také vývoj archeologických technik a vedení záznamů. Zastaralé metody, které používali archeologové a antropologové z počátku 20. století a dříve, totiž mohly ovlivnit také správnost jejich zjištění.

Aby tuto záhadu rozluštil, rozhodl se tým vědců z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (Le Center national de la recherche scientifique) a Národního přírodovědného muzea (Muséum national d'histoire naturelle) důkladně přehodnotit ostatky dítěte La Ferrassie 8, které byly objeveny v letech 1970 až 1973 a dnes jsou uchovávány v muzeu.

Nějak takto mohl vypadat neandertálec.
Nečekaný objev: Horší průběh koronaviru mají lidé s neandertálskou krví

"Objev této kostry i kontext, v němž byla nalezena, se obecně považoval za špatně zdokumentovaný. Ve skutečnosti ale pramenil tento nedostatek z nedostatečného zpracování všech informací a materiálů z La Ferrassie, které se při předposlední fázi vykopávek, tedy v letech 1968 až 1973, podařilo získat. Před naší současnou studií zůstalo nevyhodnoceno skutečně obrovské množství dat," uvedli vědci ve své nové práci, kterou zveřejnil odborný titul Scientific Reports.

V nové práci vědci přezkoumali záznamy a polní deníky používané původním výkopovým týmem a analyzovali kosti La Ferrassie 8. Kromě toho zahájili v jeskynním úkrytu La Ferrassie, kde byly ostatky původně nalezeny, nové vykopávky a provedli i jejich novou analýzu.

Postup chybný, závěr správný

Výsledek jejich multidisciplinárního přístupu naznačuje překvapivé odhalení - navzdory nestandardní povaze předchozího výzkumu byly jeho závěry správné: dítě bylo skutečně úmyslně pohřbeno.

"Kombinovaná antropologická, prostorová, geochronologická, tafonomická a biomolekulární data, která jsme analyzovali, naznačují, že pohřeb je tím nejšetrnějším vysvětlením pro polohu, v níž bylo La Ferrassie 8 nalezeno. Naše výsledky ukazují, že ostatky La Ferrassie 8 ležely ve starší vrstvě usazenin, která byla jinak archeologicky sterilní - ostatky v ní představovaly jediný rušivý prvek. Domníváme se tedy, že neandertálci záměrně vykopali ve sterilních sedimentech jámu, a pak do ní uložili dítě La Ferrassie 8," vysvětlují autoři.

Žebra a páteř z kostry neandertálce nalezené v jeskyni Šánidar. Jeskyně je proslulá nálezy artefaktů neandertálské kultury
Nový nález odhaluje zvyky neandertálců. Mohli být vyspělejší, než se myslelo

Tým dále potvrdil, že zachovalé kosti nebyly rozptýleny a zůstaly ve své anatomické poloze, s hlavou zvednutou výše než zbytek těla, i když sklon země měl jiný úhel - což podle nich naznačuje, že pozůstalí zřejmě podložili nějak mrtvému dítěti hlavu rukama.

O zamýšleném pohřbu svědčí podle vědců dále to, že se na kostech nenašly žádné zvířecí stopy, jako otisky zubů a podobně. Tento rozdíl navíc vynikal při srovnání se zvětralými zbytky pravěkých zvířat nalezených v okolí.

Replika neandertálské lebky staré 40 tisíc let, která byla objevena v jeskyni St. Michael's na Gibraltaru
Výjimečný nález: DNA ze zubu neandrtálce odhalila nová dávná tajemství

"Chybějící stopy po masožravcích, nízký stupeň prostorového narušení, fragmentace a zvětrávání naznačují, že ostatky La Ferrassie 8 byly rychle zakryty usazeninami," vysvětlují vědci.

"Žádný přirozený proces nevysvětluje, jak se mohlo dítě ocitnout ve sterilní vrstvě usazenin se sklonem, který neodpovídá geologickému sklonu vrstvy. Proto v tomto případě zastáváme názor, že dítě bylo uloženo do jámy vykopané v jinak sterilních usazeninách," dodávají.

Neandertálský rybář v umělecké rekonstrukci Paula Hudsona
Neandertálci byli zdatnějšími rybáři, než se zdálo. Nový objev to dokazuje

Jak upozorňuje server Science Alert, nejde o první studii z poslední doby, která se dožaduje nových důkazů o tom, že neandertálci pohřbívali své mrtvé, a zřejmě ani o poslední. Podle francouzského týmu je načase, aby se nové a vylepšené standardy analytických metod využily i k prozkoumání ostatků neandertálců Ferrasie 1 a Ferrassie 7, čímž by se vědci mohli dobrat k novějším zjištěním toho, jak byli pohřbeni i oni. 

"Pak si možná, po tom všem, co bylo řečeno a uděláno, budou moci tyto velmi staré duše konečně odpočinout," uzavírá Science Alert.