Kliknutím zvětšíteVědci z filozofické fakulty našli útočiště pod střechou nově rekonstruované budovy v Joštově ulici. K dispozici dostali moderně vybavené laboratoře a také ateliér pro digitalizaci a 3D tisk. „Univerzita vytvořila pro archeologický a muzeologický výzkum ideální podmínky. Doufáme, že modernizace k nám v budoucnu přitáhne ještě více výzkumníků ze zahraničí. Už dnes s námi spolupracují archeologové z Portugalska, Řecka, Itálie, Polska nebo Velké Británie,“ vyjmenoval vedoucí archeologického ústavu Jiří Macháček.
V digitálním ateliéru už od rána hučí 3D tiskárna. Její rameno kmitá sem a tam a vrstvu za vrstvou staví model, který před chvílí existoval pouze na obrazovce počítače. „Na nálezech naskenujeme mračna malých bodů, ty potom převedeme do digitální podoby a data zálohujeme. Poté si můžeme na 3D tiskárně vytisknout jejich kopie,“ popisuje Vojtěch Nosek, který má na starost dokumentování sbírek.
Pokud je artefakt poškozený, umí si vědci chybějící části virtuálně znovu vystavět „Nezáleží, jestli doplňujeme střepy do vázy nebo celé křídlo hradu. Zdigitalizujeme prakticky cokoliv od malých mincí přes velké stavby po celou krajinu. Doslova od centimetrů po kilometry,“ doplňuje další pracovník z digitálního ateliéru Martin Košťál.
Pod střechou bývalé lékařské fakulty vzniklo také nejlépe vybavené traseologické pracoviště ve střední Evropě. „Zkoumáme způsoby, jak se v minulosti používaly a vyráběly zbraně,“ vysvětluje vedoucí pracoviště Ludmila Kaňáková Hladíková.
V ruce třímá hrot tmavé šipky a prstem ukazuje na její hrany. „Podle opotřebení dohadujeme, že konkrétně tyto pravěké šipky nesloužily k lovu, ale k boji. Stopy jsou známkou transportu v řádech stovek kilometrů. To nám dává představu o vysoce mobilních bojových jednotkách,“ dodává.
Do nového sídla archeologů se přesunuly i unikátní sbírky, například kolekce kamenných surovin, které používali naši předkové v pravěku a raném středověku. Pracovníci ústavu zde uložili také další vzácné nálezy od nádob a jejich úlomků až po stavební materiál z dob starých Římanů. „Máme tady například úlomky cihel z Mušova, které získal při archeologickém výzkumu profesor Gabriel Hejzlar. Na povrchu je vidět značka - kolek legie, která nechala cihly vyrábět. Je to jedinečný doklad přítomnosti Římanů na Moravě," vylíčil archeolog Jan Jílek.
Opravy a modernizace budovy trvaly zhruba dva roky. Peníze na stavbu získala univerzita z dotace od ministerstva školství, které poskytlo více než sto milionů korun. Dalších jedenáct milionů přidala sama Masarykova univerzita.
DOMINIKA VRBECKÁ
17
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
