Trpěli schizofrenií, těžkými depresemi, demencí a dalšími krutými onemocněními duše. Žili v Dánsku a léčili se na některé z psychiatrických klinik. Po smrti je pak postihl stejný osud. Z lebky jim byl během pitvy odebrán mozek a vložen do formaldehydu. S tím, že jednou bude zkoumán.

Ve stručnosti takový je příběh, který se začal odehrávat po II. světové válce v Ústavu mozkové patologie, součásti psychiatrické nemocnice Risskov v dánském Aarhusu. Příběh, který se bezprostředně dotýká téměř deseti tisíc pacientů a jejich rodin.

Zdroj: Youtube

„Mozky, extrahované během pitev, byly odeslány ze státních psychiatrických léčeben po celém Dánsku poštou do Aarhusu. Poté byly rozděleny na části a vloženy do formaldehydového roztoku pro konzervaci,“ přiblížil web Euronews.

Vše se po většinu času dělo pod vedením lékaře jménem Knud Aage Lorentzen. Počet odebraných a uložených mozků se zastavil na čísle 9 479, což je považováno za největší sbírku svého druhu na světě, jak připomenul například web Daily Scandinavian. Tvořena byla mezi lety 1945 až 1982, kdy Knud Aage Lorentzen odešel do důchodu.

Vědci našli již mnoho pokladů z pravěku. Například i srst z mamuta
Co je to? Zvláštní chlupatý kámen mátl vědce, vyklubal se z něj pravěký poklad

Po desetiletí pak zůstala sbírka mozků v podzemních prostorech Ústavu mozkové patologie prakticky bez povšimnutí. Shromážděno bylo 5 500 mozků s demencí, 1 400 se schizofrenií, 400 s bipolární poruchou, 300 s depresí a jsou tu i další diagnózy. V některých případech byl zdravotní stav pacientů komplikovaný například rakovinou či mrtvicí.

Mozky mohou pomoci při zkoumání účinků moderní léčby:

Pacienti netušili, jak skončí jejich mozek

K odběrům docházelo v době, kdy se práva pacientů neřešila v takovém rozsahu jako v současnosti, jak upozorňují weby věnované této tematice. Proto nemocní nebyli o plánech s jejich mozky dopředu informováni. A o jejich jasném souhlasu ve většině případů také nemohla být řeč.

O rozsahu takovéto kolekce se v minulosti příliš nevědělo. Zcela utajena byla před veřejností, málo informací měli i lékaři.

Mozek - ilustrační foto.Mozek. Ilustrační snímekZdroj: Shutterstock

Více se na veřejnost dostalo až na počátku 90. let. Jak popsal web CNN.com, prakticky na nejvyšších dánských úrovních se řešilo, jak s takovýmto medicínským dědictvím naložit.

Ozývaly se hlasy kritiků, kteří usilovali o dodatečné důstojné pohřbení, zvítězily však názory zastánců uchování sbírky. Ta ostatně byla tvořena s tím, že na jejím základě bude jednou v budoucnu možno lépe pochopit vznik a postup psychiatrických onemocnění a tím vylepšit jejich léčbu.

Staletí lidé mají podle nové studie speciální buňky, díky kterým jsou odolnější vůči nemocem. Ilustrační snímek
Vědci zřejmě našli pramen mládí. Pro dlouhověkost musí mít lidé speciální gen

A to se i stalo. Dánská kolekce je totiž poměrně dobře evidována, proto si vědci mohou vybírat dostatečné množství vzorků dle jednotlivých diagnóz. Uchované mozky jsou navíc unikátní tím, že se nesetkaly se současnými léčivy. „Jsou tak jedinečné v tom, že umožňují vědcům vidět účinky moderní léčby,“ citoval web The Local neurobioložku Susanu Aznarovou, která se specializuje na Parkinsonovu chorobu a sbírky mozků pro svůj výzkum využívá.