Alexander Fleming byl skotský lékař, který se vyznamenal již v roce 1922 objevem antiseptických účinků enzymu lyzozymu. Za jeho nejvýznamnějším objevem stála však z velké části náhoda. Všiml si, že na starém agaru s kultivovaným stafylokokem se usadila plíseň, která do bakteriální kultury „vyřezala“ dírky. Tuto plíseň – Penicillium notatum (dnes chrysogenum) – otestoval i na jiných bakteriích, aby zjistil, že úspěšně hubí většinu z nich. Za objev penicilinu získal Fleming v roce 1945 Nobelovu cenu.

15 evropských zemí s nejvyšší spotřebou antibiotik
(Definovaná denní dávka na 1000 obyvatel a den):
Kypr 28,9
Řecko 26,4 
Rumunsko 23,7 
Bulharsko 20,7 
Francie 18,7 
Španělsko 18,2 
Irsko 17,1 
Itálie 16,5 
Belgie 15,3 
Island 15,3 
Lucembursko 14,8 
Malta 14,4 
Chorvatsko 14,0 
Portugalsko 13,7 
Česká republika 13,4
(Zdroje: NIH, cddep.org, CIDRAP, Statista, WHO)

Antimikrobiální rezistence je i nadále jednou z předních světových hrozeb pro veřejné zdraví. Odhaduje se, že v dnešní době lze v Evropské unii přibližně 33 000 úmrtí ročně připsat infekcím bakteriemi odolnými vůči antibiotikům, celosvětově pak jde o 700 000 případů.

Spotřeba antibiotik vzrostla po roce 2000 o 46 % (monitorováno organizací Global Research on Antimicrobial Resistance Project ve 204 zemích).

Vysoká konzumace antibiotik byla pozorována v Severní Americe, Evropě a na Středním východě, což bylo v kontrastu s velmi nízkou spotřebou v subsaharské Africe a některých částech jihovýchodní Asie.

Celková míra užívání antibiotik vykazovala mezi zeměmi téměř desetinásobné rozdíly v rozmezí od 5,0 DDD do 45,9 DDD na 1000 obyvatel za den (DDD = definovaná denní dávka).

Třicet až padesát procent žen, trpících endometriózou, má potíže s plodností
Každá desátá Češka trpí tajemnou ženskou chorobou. Léčit ji lze i hormony

Mezi lety 2000 a 2018 se celosvětová spotřeba antibiotik zvýšila o 46 % – z 9,8 na 14,3 DDD (na 1000 obyvatel za den). V zemích s vysokými příjmy zůstala míra spotřeby ATB v letech 2000 až 2018 stabilní.

V zemích s nízkými a středními příjmy byl mezi lety 2000 a 2018 zaznamenán 76% nárůst – ze 7,4 na 13,1 DDD (na 1000 obyvatel za den). Největší nárůst spotřeby antibiotik byl zaznamenán v regionech severní Afriky a Středního východu (111 %) a jižní Asie (116 %). Existují velké rozdíly v užívání různých antibiotik v různých částech světa.

Nejvyšší spotřeba širokospektrého penicilinu byla pozorována v oblastech s vysokými příjmy, nejnižší v jižní Asii.

Celosvětová spotřeba antibiotik u lidí se mezi lety 2000 a 2015 zvýšila o 65 %. Nárůst spotřeby ATB u zvířat se do roku 2030 odhaduje na 11,5 %.

Odhad počtu úmrtí na infekci rezistentními mikroby (ve vybraných zemích v roce 2015):
Švédsko 167 
Česko 486 
Řecko 1626