Nejen na sociálních sítích je možné mezi běžnými fotkami narazit i na velké množství tolik oblíbených selfíček. Nová studie vysvětlila motivaci lidí, kteří si je pravidelně fotí. Ukázalo se, že právě perspektiva hraje velkou roli v zachycování okamžiků.

Závislost na mobilu a hrách může skončit i psychickými problémy.
Skrytá hrozba sociálních sítí: Lidé se díky nim vyhýbají nudě, to je ale špatně

Výzkum publikovaný v časopise Social Psychological and Personality Science se skládal z šesti experimentů s dohromady 2113 účastníky. V jednom z experimentů si účastníci přečetli scénář, podle kterého si chtějí pořídit fotku zachycující jejich den na pláži s blízkým přítelem.

Čím více respondenti uváděli, že chtějí zachytit raději význam události než samotný zážitek, tím více si chtěli vyfotit selfie.

Hlubší význam

Obecně se ukázalo, že fotografie z perspektivy první osoby nejlépe reprezentují fyzický zážitek z události. Fotografie z třetí osoby, tedy selfie, při které člověk dokumentuje okamžik i se sebou samým, pak lépe než normální fotky zachycují hlubší význam životních událostí.

„Zjistili jsme, že lidé mají přirozenou intuici ohledně toho, z jaké perspektivy se mají dívat, aby zachytili to, co od fotografie chtějí,“ citoval portál SciTechDaily hlavního autora studie Zacharyho Nieseho, který nyní působí jako postdoktorand na univerzitě v německém Tübingenu.

Ani sebepropagace, ani marnivost

Selfie podle vědců neslouží jen k sebepropagaci, jak občas někteří uvádějí. „Tyto fotografie s vámi mohou dokumentovat větší význam daného okamžiku. Nemusí to být jen marnivost,“ uvedla spoluautorka studie a profesorka psychologie na Ohio State University Lisa Libbyová.

„Přestože se někdy v populární kultuře objevuje posměch vůči praktikám pořizování fotografií, osobní fotografie mají potenciál pomoci lidem znovu se spojit s jejich minulými zkušenostmi a budovat jejich schopnost vyprávět příběh,“ uvedl podle deníku Daily Mail Niese.

Narcisté mají k dispozici dospělý intelekt a nástroje, umějí využít důmyslnějších mechanismů k tomu, aby od ostatních získali to, co potřebují.
Vědci popsali typy narcistů. Rozdíly jsou zásadní, hlavní roli hraje nejistota

Studie mimo jiné odhalila, že si lidé mají tendence své fotky užívat méně, pokud zachycená perspektiva (tedy z první či třetí osoby) neodpovídá původnímu účelu pořízení fotografie. Když například chtěli zachytit význam okamžiku, fotka se jim líbila více, pokud byla pořízena ve třetí osobě, a na snímku byli oni sami.

Výsledky rovněž poukazují na to, že lidé možná nezveřejňují fotky na Instagramu jen pro své publikum. „Tato práce naznačuje, že lidé mají k pořizování fotografií také velmi osobní motivy. Zdá se, že i na sociálních sítích lidé vytvářejí snímky pro sebe, aby se na ně mohli zpětně podívat a zachytit tak zážitek nebo význam události,“ řekl odborník.

Zdroj: Youtube

Závislost ničící vztahy

Autoportréty nejsou žádnou novinkou. Malíři, jako třeba kdysi Vincent van Gogh, používají barvu a plátno k vytváření uměleckých selfie už stovky let. Slovo selfie se ovšem podle portálu PsychCentral do běžného slovníku dostalo až v roce 2002. Lidé, kteří si dělají selfie, bývají často popisováni jako narcisté, což zmíněná studie vyvrací.

Vědci zjistili, že závislost na chytrých telefonech má negativní dopady na lidskou psychiku.
Závislost na chytrých telefonech je mnohem nebezpečnější, než si lidé uvědomují

Nevýhody spojené s pořizováním velkého množství selfie mohou být to, že se fotografování může stát závislostí, a to hlavně když za každou fotku dostávají uživatelé Instagramu ohodnocení virtuálními lajky. Některé zdroje taky tvrdí, že člověk, který zveřejňuje příliš mnoho selfie, může mít nízké sebevědomí a taky ten, jež druhé na svých sociálních sítích zásobuje druhé přemírou selfie, může na druhé působit až zoufalou touhou po pozornosti, a tím následně snižuje své šance na navázání jak osobního, tak pracovního vztahu.