Na Marsu by se člověk příliš neohřál. Průměrné teploty se pohybují kolem -55 stupňů Celsia. Přes den a noc ale kolísají. Vychází to z výsledků měření, které vozítko Perseverance provedlo během prvního marťanského roku.

Vědci popsali zimu na Marsu. Mají na něm sněžit vločky ve tvaru krychle.
Zima na Marsu je plná překvapení. Padají zde sněhové vločky ve tvaru krychle

Rover americké kosmické agentury NASA má na sobě celý systém senzorů souhrnně označovaný jako Mars Environmental Dynamics Analyzer čili MEDA. Právě tento systém dokázal 250 marťanských dní (tzv. solů) analyzovat počasí na Rudé planetě a pak o něm podat zprávu. Data zaznamenával na severní polokouli od jara do začátku léta. Zaměřil se přitom na spodní vrstvu řídké atmosféry, která se dotýká povrchu Rudé planety. Portál Space doplňuje, že se obě oblasti navzájem ovlivňují. Předávají si teplo a prach.

Senzory zachycující teplotu, tlak nebo radiaci

Systém MEDA, který vytvořili vědci pod vedením výzkumníka Josého Antonia Rodríguez-Manfrediho z Centra pro astrobiologii (CAB) v Madridu, je složený mimojiné z pěti senzorů. Díky měření marťanského vzduchu ve čtyřech různých výškách dokážou vytvořit vertikální teplotní profil. Dále jsou na krku a palubě vozítka umístěné i dva senzory měřící rychlost větru, senzory pro měření radiace, vlhkosti, ale také tlaku vzduchu.

Vozítko Perseverance.
Co je slyšet na Marsu? Vozítko Perseverance nahrálo děsivé zvuky větru

Studie zveřejněná v časopise Nature Geoscience naznačuje, že je v místě přistání vozítka, v kráteru s názvem Jezero, poměrně dynamická atmosféra a bouřlivé podnebí. Průměrné naměřené teploty dosahovaly -55 stupňů Celsia. Teplota však v závislosti na tom, zda byl den nebo noc, kolísala i o 60 stupňů Celsia. Měnil se také tlak vzduchu. Tání a opětovné zamrzání planetárních ledových čepiček oxidu uhličitého způsobil, že během marťanského léta byla atmosféra hustší a během zimy zase řidší.

„Tlak a teplota marsovské atmosféry kolísají společně s různými částmi marsovského slunečního dne, ale taky v závislosti na denním cyklu slunečního svitu, který je výrazně ovlivněn množstvím prachu a přítomnosti mraků v atmosféře,“ uvedl spoluautor studie Agustín Sánchez-Lavega ze skupiny planetárních věd na Baskické univerzitě ve Španělsku.

Některé teplotní výkyvy zapříčinilo ohřívání povrchu spodní vrstvy atmosféry Marsu Sluncem. Při takovém procesu se totiž zvedají vzduchové kapsle, které tvoří jemné turbulence. Ty ustávají při západu Slunce.

Prachové bouře

Radary na vozítku rovněž naměřily denní cyklus větru. Kolem poledne nejdříve foukal silný vítr o rychlosti 25 metrů za sekundu, odpoledne už slábnul a brzo ráno panovalo dokonalé bezvětří. Portál ScienceDaily píše, že MEDA také detekovala přítomnost bouří, které se podobají těm na Zemi. Při jedné prachové bouři, která probíhala nad vozítkem Perseverance, došlo k prudkým změnám teploty a tlaku doprovázenými silnými projevy větru. Bouře při této události dokonce poškodila jeden z větrných senzorů vozítka.

Dopad asteroidu na Marsu mohl podle vědců způsobit mega tsunami, která měla ničivé dopady.
Na Mars dopadl obří asteroid. Vyvolal tsunami jako kdysi na Zemi, existuje důkaz

Vozítko rovněž zachycuje dynamické jevy v atmosféře, jako jsou například takzvaní prachoví ďáblové. Nad kráterem Jezero naměřilo jakési prachové čáry, které následovala změna tlaku vzduchu. „Prachoví čerti jsou na Jezeře hojnější než jinde na Marsu. Mohou vytvářet víry o průměru více než 100 metrů. Díky MEDA se nám podařilo charakterizovat nejen jejich velikost a početnost, ale také odhalit, jak tyto víry fungují,“ uvedl Ricardo Hueso ze skupiny odborníků v oblasti planetárních věd na Baskické univerzitě.

Není jediný, kdo je s přístroji vozítka spokojený. Sánchez-Lavega si pochvaluje hlavně vysoce přesná meteorologická měření, pomocí kterých je možné sbírat data jak z blízkého okolí, tak z míst vzdálených tisíce kilometrů. „To vše povede k lepšímu pochopení marťanského klimatu a zlepšení prediktivních modelů, které používáme,“ uvedl vědec.

Zdroj: Youtube

Sběr vzorků půdy

Perseverance je autonomní vozítko NASA, které na Mars, přesněji ke kráteru Jezero, dorazilo 18. února 2021. Kráter je dnem v současnosti již vyschlého, starověkého jezera. Pro přistání ho NASA zvolila kvůli tomu, že se v něm nachází starověká říční delta, která by mohla poskytovat užitečné informace o někdejším životě na Rudé planetě. Vozítko je vybaveno sedmi přístroji, včetně MEDA, které prozkoumávají povrch a klima planety a hledají právě ony známky možného minulého života, ukládají vzorky a testují nové technologie. Nachází se na něm také 23 kamer a dva mikrofony. Vozítko mělo v posledních měsících plné ruce práce zejména se shromažďováním vzorků marťanské půdy a hornin. Několik vzorků by se taky mělo v následujících letech dostat z Marsu na Zem a poskytnout tak více informací o Rudé planetě.