Bezmála dva tisíce obyvatel Jeseníku se ocitlo v prekérní situaci poté, co jedna z praktických lékařek ve městě náhle ukončila začátkem srpna činnost. Jesenická poliklinika, v níž měla doktorka pronajaté prostory pro ordinaci, urychleně hledala náhradu. Budoucímu lékaři nabídla řadu benefitů, mimo jiné nástupní příspěvek 150 tisíc a měsíční plat 125 tisíc korun, služební byt či auto.

Jednatel Jesenické polikliniky Milan Plesar potvrdil, že na inzerát zareagovalo několik zájemců. Vedení polikliniky s nimi jedná, aby se vybraný uchazeč mohl co nejdříve vyvázat z dosavadního pracovního místa. Jedná také se zdravotními pojišťovnami o uzavření smluv s novým lékařem.

„Potvrdilo se, že cesta, že poliklinika bude vyhlašovat výběrové řízení na lékaře a pak půjde za pojišťovnami s žádostí o smlouvu, je správná. Budeme to do budoucna praktikovat u lékařů asi šesti dalších odborností. Mým cílem není na poliklinice vydělávat, ale aby lidé měli zajištěnou službu. Podmínky, které jsme v inzerátu dali, asi není schopen dát nikdo, kdo by chtěl to dělat z ekonomických důvodů,“ poznamenal Milan Plesar.

Do začátku září rovněž běželo výběrové řízení na zdravotní sestru, která má s novým lékařem či lékařkou v ordinaci pracovat. Sestře poliklinika nabídla měsíční plat 30 až 45 tisíc korun.

„Přihlásilo se nám mnoho sester, které o tuto práci mají zájem. Když jsme s většinou z nich mluvili, sdělily nám, že jejich motiv je převážně finanční. Potvrdilo se, že zdravotnický personál na Jesenicku je finančně poddimenzován. Nejprve chceme vybrat a zasmluvnit lékaře. Poté jej chceme přizvat, aby se podílel na výběru zdravotní sestry,“ dodal Milan Plesar.

Ilustrační foto
Stovky Jeseničanů se náhle ocitly bez lékaře. Náhrada má přijít, ale potrvá to

Dvanáctky třikrát týdně

Problémy nastalé po odchodu dosavadní lékařky však jen ilustrují celkovou situaci zdravotnictví na Jesenicku. Karel Slováček již před pěti lety varoval, že region čeká kvůli odchodům do penze v horizontu deseti až patnáct let zásadní nedostatek lékařů.

„Víceméně se to jen přiblížilo. Kardiologie, nefrologie je v důchodovém věku, gastroenterolog a primář interny se důchodovém věku blíží. Já v horizontu pěti let půjdu do důchodu, na mě jsou navázáni další čtyři lékaři. Přes osmdesát procent praktiků má kolem 55 let a více. Ti během deseti let skončí,“ vypočítává lékař a spolumajitel zdravotnického zařízení Unimed Jeseník.

Kromě jesenické centrály zajišťuje Unimed provoz také ordinací praktického lékaře v Písečné, Mikulovicích a Vidnavě. Společnost je převzala po lékařích, kteří skončili.

Karel Slováček se s redaktorem Deníku sešel během polední pauzy. Ve dvanáct mu skončila provozní doba ordinace v Jeseníku, na jednu hodinu musel přejet do Písečné.

„Tři dny v týdnu dělám dvanáctku, kratší den mám v pátek, to pracuji do dvanácti. Že máme odpolední provoz nebo ordinujeme do šesti do večera pro lidi, kteří chodí do práce, je docela raritní. Mnozí obvoďáci ve velkých městech se ‚předřou‘ od osmi do dvanácti, pak zcela ‚upracovaní‘ zavřou a dělají, že jsou nedostupní,“ poznamenává.

Jeseník bude hostit festivaly V centru a Jesnění.
Jesnění a Im Zentrum. Jeseník ožije festivaly s muzikou, dobrotami i strašidly

Bez vazby nemají důvod zůstat

Unimed zároveň provozuje akreditační pracoviště. V rámci tříletého programu se absolvent lékařské fakulty doškolí, aby mohl získat atestaci a pracovat samostatně jako praktický lékař.

„Za dvacet let jsem vyškolil pět praktiků, z toho dva zůstali dva na Jesenicku a tři odešli pryč. Pokud lidé nemají k Jesenicku nebo Šumpersku nějakou vazbu, nemají důvod tady zůstat. Za poslední tři roky, i když mi byly přidělené dotační peníze a vyhlásil jsem výběrové řízení, se mi nikdo k vyškolení nepřihlásil. Všichni chtějí být v Brně, Olomouci, Praze,“ podotkl Karel Slováček.

Jako jednu z cest, jak řešit nedostatek lékařů v periferních oblastech jako je Jesenicko, vidí kromě většího finančního ohodnocení lékařů působících v těchto oblastech také podporu zájemců o studium medicíny z periferií.

„Aby lékař na Jesenicku zůstal, musí k tomu mít důvod. Musí mít hodně peněz, takže musí být dobře zaplacený, a musí mít k regionu nějakou vazbu. Nabírat na lékařské fakulty zájemce z Brna, Olomouce a Prahy je k ničemu, protože zůstanou v Brně a Praze. Pokud bude mít u přijímacích zkoušek stejný výsledek Pražák, Brňák, Šumperák a Jeseničák, primárně se musí vzít Šumperák a Jeseničák. Myslím, že místní samosprávy by si měly místa na fakultách platit. Představa, že někdo z Prahy z Vinohrad přijede do Jeseníku, je zcestná,“ dodává Karel Slováček.

Vstup do Wolkerových sadů v Zábřehu.
„V parku lítal borec se sekerou.“ Zábřežané řeší bezpečnost

ANKETA: Jak byste ve funkci starosty řešili nedostatek lékařů ve městě?

Deník oslovil lídry stran kandidujících do zastupitelstav Jeseníku 

Jana Konvičková, Hnutí ANO a ČSSD

Jana KonvičkováJana KonvičkováZdroj: Archiv kandidátaNedostatek lékařů je problémem v celé republice, kde chybí zhruba tři tisíce doktorů. Vedení měst však nemá zásadní pravomoc ohledně chodu nemocnic a zdravotnických zařízení. Často se v komunální politice objevují spasitelské výroky ohledně zlepšení zdravotní péče. Bohužel reálné možnosti jsou zcela nedostačující. Z pozice starostky chci udělat maximum, které bude v mých silách a to především v aktivní spolupráci s nemocnicí v problematice bydlení pro lékaře a jejich rodiny. Také je důležité pomoci při vyjednávání s krajskou samosprávou a zdravotními pojišťovnami. To jsou skutečnosti, kterými můžu jako starostka pomoci zdravotnictví v našem městě.

Dagmar Ponechalová, Jeseničtí 2022

Dagmar PonechalováDagmar PonechalováZdroj: Archiv kandidátaNedostatek lékařů není jen fenomén Jesenicka, ale i jiných, větších měst u nás. Na tento neutěšený stav má vliv řada faktorů, počínaje vzdělávacím systémem v oblasti medicíny a nízkým zájmem studentů o tyto obory přes složitost procesu vstupu do samostatné lékařské praxe až po úroveň platů ve zdravotnictví, kdy lékařský i zdravotnický personál odchází za lepšími výdělky do zahraničí. Situaci nepřispívá ani současná drahota, vysoké náklady na studium, na vybavení ordinace a tak dále. V Jeseníku tento stav umocňuje i špatná dopravní dostupnost, nedostatek městských objektů s nebytovými prostory s možností výhodnějšího pronájmu pro účely lékařských ordinací, jakož i chybějící městské byty s možností je nabídnout přespolním lékařům, kteří by se zde chtěli usadit. Rodiny těchto lékařů zde pak sotva najdou plnohodnotné uplatnění a společenské vyžití. Je nejvyšší čas na tuto problematiku rychle reagovat a stav napravit nejen lepší, operativnější komunikací s krajem jako zřizovatelem zdravotnických zařízení, ale i aktivizací příslušných městských odborů majících na starosti sociální a zdravotní péči občanů včetně přijetí motivačních programů při náboru nových lékařů na Jesenicko.

Toto bude v nastupujícím volebním období úkolem nového vedení města, samozřejmě s apely na příslušné úrovni na zlepšení dopravní dostupnosti, řešení nedostatku bytových i nebytových prostor a dalších motivačních bonusů pro nové lékaře.

Zdeňka Blišťanová, Jeseník srdcem

Zdeňka BlišťanováZdeňka BlišťanováZdroj: Archiv kandidátaV první řadě musím přiznat, že žádný univerzální recept nemám. A pokud někdo tvrdí, že ano, nemyslím si, že to myslí upřímně. Město totiž nemá skoro žádné nástroje, jak oblast zdravotnictví ovlivňovat. I přesto je však pro mě zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče pro obyvatele Jeseníku zásadní. Vyzkoušela jsem si to v uplynulých dnech, kdy došlo k vážné situaci a prakticky ze dne na den zavřela ordinace praktické lékařky a bez doktora se tak ocitlo téměř 2000 lidí, převážně seniorů. Ihned jsem se rozjela na hejtmanství, které na mou žádost obratem vypsalo výběrové řízení. Apelovala jsem na vysoký management pojišťoven, které mají zákonnou povinnost svým pojištěncům praktika zajistit. Jednala jsem s ministrem zdravotnictví i s šéfkou Svazu měst a obcí. Jednala jsem s lékaři i s jesenickou nemocnicí. Kromě toho jsme okamžitě jako město nabídli zájemcům lékařům byt, pomoc se zařízením ordinace a další benefity. Pokud to mám tedy shrnout, město může pomoci se zajištěním lékařské péče tak, že bude tlačit na ty, kteří mají povinnost lidem zajistit lékaře, a zároveň pro lékaře zajistí ve městě atraktivní podmínky.

Miroslav Táborský, Nezávislí – Jeseník

Miroslav TáborskýMiroslav TáborskýZdroj: Archiv kandidátaProblém nedostatku lékařů je problémem celorepublikovým, dle neoficiálního odhadu chybí v republice dva až čtyři tisíce obvodních lékařů. Jesenicko je specifické svou odlehlostí, velikostí okresu a nepříliš velkou osídleností. Je tedy relativně malá šance do tohoto prostředí přivést mladé lékaře, když nesrovnatelně lepší nabídky, s možností profesního růstu, se jim dostane v místech s blízkostí velkých zdravotnických zařízení. Nabídka ze strany města může být jedině v poskytnutí služebních bytů, stavebních parcel pro výstavbu rodinných domů, či prostor pro zřízení ordinace. Variantou z říše snů je pak možnost podchycení budoucích lékařů na vysokých školách s příslibem výše uvedených benefitů a případným uhrazení stipendia, která by mohla být zajímavou motivací i zavazujícím elementem. Bohužel nemalým problémem je vyjednávání s pojišťovnami, pro které starosta, respektive město, není relevantním partnerem.

Václav Urban, Pro Jeseník

Václav UrbanVáclav UrbanZdroj: Archiv kandidátaV tomto ohledu vedení radnice bohužel mnoho nástrojů nemá. Co však z pozice starosty lze na podporu příchodu nových lékařů do města udělat, je to, že se bude osobně a aktivně přidávat k různým zájmovým skupinám a skrze ně bude iniciovat jednání přímo na Ministerstvu zdravotnictví. Je totiž potřeba vytvářet neustálý tlak na změnu legislativy, a to konkrétně v oblasti tarifního zvýhodnění pojišťoven směrem k lékařům, kteří budou pracovat v okrajových v lokalitách. Problém nedostatku lékařů se totiž netýká pouze Jesenicka, ale i mnoha dalších regionů v zemi. Z rozhovorů, které jsem přímo s lékaři nedávno vedl vyplývá, že pokud chceme do města přilákat jejich nové kolegy, je zapotřebí nabídnout jim nadstandardní typ bydlení. Zajímavá by pro ně mohla být například nabídka dlouhodobého pronájmu takového bytu s možností pozdějšího odkoupení nemovitosti. Neméně důležitá je také aktivní spolupráce s majitelem místní polikliniky, který nabízí prostory pro ordinace, a to například formou pomoci s inzercí nabídky práce za zajímavých podmínek, což se navíc v současné době zrovna děje po náhlém odchodu jednoho z praktických doktorů. V případě, že by nefungovala cesta skrze polikliniku, město by mohlo také nabídnout své prostory pro zřízení ordinace a na její otevření a vybavení by nový lékař mohl dostat finanční příspěvek. To vše si dokážu představit. V neposlední řadě je rolí města, aby udržovalo krásný vzhled města a pečovalo o životní prostředí, řádně zajišťovalo komunální služby a pocit bezpečí, nabízelo rozmanité kulturní vyžití a aby trvale nabízelo kvalitní vzdělávání. Tyto faktory totiž také zásadně ovlivňují rozhodování, zda se do města přistěhovat za zaměstnáním či nikoliv.

Aleš Suchánek, Společně

Aleš Suchánek.Aleš Suchánek.Zdroj: Archiv kandidátaNedostatek lékařů ve městě bychom řešili následující nabídkou pro každého nového lékaře:

1, Zvýhodněným (symbolickým) nájemným ordinace v objektu města.

2, Zajištěním bydlení pro lékaře i zdravotní sestry.

3, Motivačním příspěvkem pro lékaře při smluvním závazku otevření ordinace na tři roky a déle.

Komentář: Zdravotnictví samospráva ignorovat nemůže

Tématem číslo jedna veřejné debaty se v posledních týdnech staly ceny energií. Jak však ukázalo nedávné dění okolo koronaviru, stejně citlivým tématem je i zdraví a zdravotnictví. Nedostatek lékařů a s tím spojená špatná dostupnost zdravotní péče je dlouhodobým problémem na Jesenicku. Lidé s detailním vhledem do situace na hrozící náraz do zdi upozorňovali už před lety, dodnes se situace nezměnila, jen přiblížila. Obyvatelé Jesenicka platí stejné zdravotní pojištění jako Pražané, Brňané či Olomoučané. Když však dostanete infarkt na náměstí v Olomouci, máte díky blízkosti specializovaných center mnohem nižší šanci zemřít, než když stejným způsobem zkolabujete na náměstí v Jeseníku. Většina kandidátů na jesenického starostu správně upozorňuje, že místní samosprávy mají v oblasti zdravotnictví jen velmi omezené možnosti. Jde však o tak zásadní problematiku, že ji jakékoli vedení města nemůže ignorovat. Nemají-li tedy obyvatelé regionu dojíždět za svým „obvoďákem“ padesát a více kilometrů nebo nemá-li se Jesenicko stát jen výletní zónou pro Olomoučany a Brňany.

Petr Krňávek