Hlavním hrdinou snímku je samotná obec a především její obyvatelé. Vesnice se v minulosti stala známou díky stovkám řádových sester, které do nejsevernějšího koutu Javornického výběžku uklidil komunistický režim. Poslední však odešly před více než deseti lety a obec nyní žije světským životem.

Obyvatelstvo Bílé Vody tvoří svébytná směsice lidí nejrůznějších národností a životních osudů. Tvůrce dokumentu tak dal kromě starosty a několika českých obyvatel prostor například jednomu z rumunských emigrantů, kteří do Bílé Vody přišli v polovině devadesátých let.

Ve snímku hovoří i jeden z mála původních německých obyvatel, kteří v obci žijí. Vystupuje v něm také podnikatel původem z Ostravy nebo kamnář, který se do Bílé Vody uchýlil po padesáti letech života v rušné Praze.

K lidem, kteří do nejzazšího cípu Jesenicka přišli z velkého města, patří i sám tvůrce snímku Marek Dušák. „Očekávám, že se diváci začnou tímto krajem zabývat. Že začnou hledat svůj vztah k tomuto zvláštnímu a vykořeněnému kraji. Podobně jako jej osm let hledám já a nejsem si jistý, jestli jsem ho našel," řekl dokumentarista.

Podle starosty obce Miroslava Kociána snímek vypovídá nejen o samotné Bílé Vodě, ale o celém zdejším kraji, který je událostmi uplynulého století v mnohém poškozený.

„Je báječné, že se dá ke zdejšímu kraji najít vztah. Je nádherný, díky řeholním sestrám promodlený. Jen je to tu někdy těžké s místními lidmi," řekl po premiéře filmu Miroslav Kocián.

V dokumentu se objevují také tvůrci komixu Alois Nebel Jaromír Švejdík a Jaroslav Rudiš. Pro některé z komixových epizod našli inspiraci v historkách, které se tradují o místní psychiatrické léčebně.

„Takto dobrodružný kraj jako je ten zdejší člověk ve střední Evropě už těžko hledá. Možná ho nachází v Rumunsku, jinak je už všechno semleté. O každém z chlapíků v tom dokumentu by se dal natočit samostatný příběh," řekl po zhlédnutí snímku Jaromír Švejdík.

Bílá Voda měla na začátku dvacátého století bezmála třináct stovek obyvatel, dnes jsou to stovky tři. Obec stejně jako celý region po druhé světové válce negativně zasáhl odchod původních obyvatel. V období komunismu zde byly internovány stovky řeholnic. Dnes se v Bílé Vodě nachází komunita Institutu Krista velekněze, výrobna hostií a psychiatrická nemocnice.

Televizní premiéra dokumentu Nová zpráva z konce světa se uskuteční 20. dubna v 16 hodin.